Osmkrát ODS

Pod tlakem volebního neúspěchu se z okolí strany rodí nové. Nejprve se mluvilo o odnoži nadnárodní Libertas, již vymyslel irský politik Declan Ganley. Jen několik dnů nato se dovídáme, že Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku již ustavil přípravný výbor strany jiné a vyjednává se stávajícími poslanci. Do pátku tedy můžeme čekat ještě alespoň jednu „pravou autentickou“ ODS. Nu a jestli na kongresu nezvítězí myšlenkový proud blízký panu prezidentovi (což přeloženo z jaklovštiny do češtiny znamená Pavel Bém), můžeme čekat zrod dalších stran.

Pravicovému voliči se tedy bude nabízet pravděpodobně celý vějíř partají a programů, které budou více či méně odvážnými variacemi na ODS. Co lze už dnes před vznikem „remaků“ ODS říci? Že klíčové pro alespoň nějakou šanci na úspěch bude získání přízně prezidenta Klause.

Z tohoto pohledu má daleko větší šanci projekt Petra Macha. Za prvé, Libertas.cz je jen národní odnoží evropské strany, ve které nemá hradní pán hlavní slovo. Za druhé, pro Václava Klause, kvůli kterému se všichni mohou se zakládáním nových stran přetrhnout, je pan Ganley příliš velký eurooptimista či eurofil.

Jak tedy bude „nová nová“ ODS podle gusta otce zakladatele VK vypadat? Jako karikatura normální a standardní politické strany – vymezena především negativně: proti Lisabonské smlouvě, proti Topolánkově ODS a proti evropské integraci. Soudě podle toho, co jsme četli a slyšeli, bude taková strana mít pozitivní program pouze ve směru nějakého doktrinářského bránění národních zájmů. Což nevyhnutelně bude znamenat názorové sblížení s extremisty jak pravicovými, tak levicovými.

Ostatně soudě podle postav, které kolem samotných zárodků „nových odéesek“ mlsně krouží (Jana Bobošíková  či Vladimír Železný), půjde i v případě národních zájmů pouze o kanalizaci určitých, nikoli politických frustrací.