Samozvaný „politolog“ Vít Klepárník se nám snaží vsugerovat, že kapitulaci Japonska nezpůsobilo svržení nukleárních pum na Hirošimu a Nagasaki, ale vstup SSSR do války proti Japonsku (Mandžusko, 8.8.1945). Kontroverzní „zdroje“, na které se autor odvolává, nejsou zárukou objektivity, jejich vydání spíš bylo motivováno nadějí na dobrý prodej a tudíž příjem autorů. K objasnění skutečné situace je třeba si připomenout fakta a odpoutat se od mýtů a senzacechtivých domněnek. K faktům patří nadstandardní vztahy mezi SSSR a Japonskem před druhou světovou válkou a během ní. SSSR nijak signifikantně neprotestoval proti invazi Japonska do Číny a Indočíny a ač Japonsko patřilo k hitlerovské koalici SSSR s ním nepřerušilo diplomatické styky ani po Pearl Harboru. Naopak, ujištění Japonska, že neplánuje vylodění na Dálném východě SSSR, umožnilo v roce 1942 přesunout čerstvé dálněvýchodní divize k Volze (Stalingradu) a zahájit tím obrat ve válce na východní frontě. Vystoupení Ruska proti Japonsku nebylo překvapením 8. srpna 1945 , ale bylo známo světové veřejnosti od Jaltské konference (leden 1945) a znovu potvrzeno na Postupimské konferenci 17.července 1945. Dále jsou všeobecně známé obavy Američanů ze ztrát způsobených japonským odporem při postupném dobývání japonského území. Mementem se staly Iwo Jima a Okinawa, popř. Saipan. Jen na Saipanu čítaly americké ztráty (mrtví, zranění, nezvěstní) přes 16 tisíc mužů, Japonci nakonec nasadili i pacienty z lazaretů s klacky a kameny, zbytek Japonců po dobytí ostrova páchal sebevraždy skokem z útesů či plaváním vstříc jisté smrti od ostrova pryč. Americký Generální štáb počítal na základě těchto zkušeností s invazí hlavního ostrova Honšů až v květnu 1946 ! Svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki, jakož i výhrůžka dalšího nukleárního bombardování způsobilo šok zejména v japonském císařském paláci a skutečnost, že Teno přinutil své militaristické hardlinery ke kapitulaci. Rusové si „vysloužili“ svým pozdním zásahem Jižní Sachalin a Kurilské ostrovy takřka bez boje a bez zásluh. Klepárníkovy „senzační“ objevy tudíž mohou popsat skutečnost, že někteří historici interpretují důvody japonské kapitulace dost kuriozním způsobem, skutečnost však vypadá zcela jinak. Svržením obou nukleárních pum se zachránily desítky tisíc amerických životů a zkrátila válka o rok, možná i více.