Jsem předsedkyní Základní odborové organizace NPÚ ÚOP v Pardubicích a v Josefově a jednou z pěti signatářů otevřeného dopisu ministru kultury. Zástupci zaměstnanců paměťových institucí přímo řízených ministerstvem kultury sledují s velkými obavami kroky vlády vůči kulturnímu dědictví. Veřejné proklamace se často diametrálně liší od skutečných kroků vlády a obáváme se, že v pozadí stojí zájmové skupiny, které chtějí profitovat na památkách za každou cenu a především ve svůj vlastní prospěch.
Pokud mi to má odborová funkce dovoluje, sleduji kauzu snahy o revitalizaci litomyšlského návrší a skutečně se s kolegy obáváme, že tu jde o velmi problematickou záležitost. Především si klademe otázku, proč jsou do integrovaných operačních programů přihlašovány projekty na revitalizaci památek, které jsou v relativně dobrém stavu. Proč není iniciován a podpořen projekt např. na obnovu a využití hospodářských staveb Panského dvora v Ratibořicích, na které stát jen těžko najde potřebné stamilióny? Přitom tuto památku před lety právě stát neuváženě prodal soukromému vlastníku, ten ji nechal zchátrat tak, že ji NPÚ muselo převzít zpět.
Proč byla zhruba před dvěma lety zrušena na územních pracovištích NPÚ místa referentů pro přípravu integrovaných operačních programů a proč MK upřednostňuje jiné subjekty nositelů projektů, do kterých jsou zahrnuty státní památky, před institucemi přímo řízenými státem (NPÚ)?
Jak může tato vláda dobře hospodařit se státním rozpočtem, když premiér Topolánek i ministr kultury svorně tvrdí, že stát není tím nejlepším hospodářem (viz odpovědi na otevřený dopis)?
Pokud mi to má odborová funkce dovoluje, sleduji kauzu snahy o revitalizaci litomyšlského návrší a skutečně se s kolegy obáváme, že tu jde o velmi problematickou záležitost. Především si klademe otázku, proč jsou do integrovaných operačních programů přihlašovány projekty na revitalizaci památek, které jsou v relativně dobrém stavu. Proč není iniciován a podpořen projekt např. na obnovu a využití hospodářských staveb Panského dvora v Ratibořicích, na které stát jen těžko najde potřebné stamilióny? Přitom tuto památku před lety právě stát neuváženě prodal soukromému vlastníku, ten ji nechal zchátrat tak, že ji NPÚ muselo převzít zpět.
Proč byla zhruba před dvěma lety zrušena na územních pracovištích NPÚ místa referentů pro přípravu integrovaných operačních programů a proč MK upřednostňuje jiné subjekty nositelů projektů, do kterých jsou zahrnuty státní památky, před institucemi přímo řízenými státem (NPÚ)?
Jak může tato vláda dobře hospodařit se státním rozpočtem, když premiér Topolánek i ministr kultury svorně tvrdí, že stát není tím nejlepším hospodářem (viz odpovědi na otevřený dopis)?