Těžko říct, co si od takové veřejné kampaně Britská humanistická společnost opravdu slibuje, a to plánuje tento týden další stovky reklam v londýnském metru, i když podle ředitele společnosti má za cíl jenom uklidnit agnostiky a ateisty, aby se nebáli a bez obav užívali života. Je to velmi překvapivé, protože nikdo netušil, že jsou tito lidé neklidní, natož že by si neužívali života. Nevím, je docela možné, když je vše dovoleno, že už nic nikoho nebaví.
Problém je spíše v tom, že boží existence, filosoficky absolutno, je to jediné v celém náboženství, co je podle naprosté většiny filosofů naprosto nepochybné a dosažitelné pouhým rozumem, přestože to mnoho lidí neví a domnívá se, že jde o víru. Velký anglický filosof Whitehead to formuluje zhruba takto: ve světě existuje tvůrčí síla, takové a ne jiné přírodní zákony, které rozumem zkoumáme, jak by řekli přírodovědci, avšak na otázku proč tento svět a ne nějaký jiný, na to empirická věda odpovědět nemůže. A tahleta danost ne-nutného světa, čili racionální absolutno, stojí mimo celý ten proces vznikání a zanikání. Poněkud abstraktní, leč jednoduché!
Náboženství není filosofie, zabývá se svatostí, a přece jen jednou a jen v jedné náboženské historii se z hořícího keře ozývá „Jsem ten, který je.“ Jediné skutečně rozumem poznatelné a nutné bytí. To ostatní už je víra.
A tak není divu, že mnoho věřících v Anglii začalo také přispívat na ateistickou kampaň, nepochybně i proto, že četli slavnou knížku C. S. Lewise „Rady zkušeného ďábla,“ ve které vyplísní nadřízený svého adjutanta, za to, že podstrčil svému klientovi ateistickou publikaci. „Cožpak ten trouba neví, že jsou konvertité tak často důsledkem přemýšlení nad ateistickou literaturou?“ Všechno, jenom ne rozum.
Možná, že tahle nová vlna ateistické propagandy je předzvěstím náboženské renesance i v Evropě. Kdo ví?
