V Německu, kde vláda velké koalice právě schválila neuvěřitelných 50 miliard eur na záchranu ekonomiky, to ukazuje kancléřka Merkelová: teče-li do bot, jděme do minusu, ale zároveň se změnou ústavy postarejme o to, jak se zadlužení zbavit.
Když se u nás za Klausovy vlády objevil návrh ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu, ozvali se kritici. Tvrdili, že vlády by to skrze výběr daní vždy zaonačily tak, aby rozpočet - na účet poplatníků - vyšel vyrovnaně, a i kdyby ne, tak by zákon svazoval ruce vládám v případě potřeby. Právě tuto námitku kancléřka obchází. Její návrh ústavního zákona přikazuje de facto vyrovnaný rozpočet v čase prosperity, ale umožňuje zadlužení pro případy globálních krizí či přírodních katastrof.
Řekne-li u nás někdo velká koalice, v pozadí se vždy ozve výstraha: pozor, tady se chystá nějaká kulišárna na volební systém - čiší z toho účelová výhodnost pro strany A a B, zkrátka pro ty, které míří k velké koalici. Velká koalice Angely Merkelové teď ovšem prosazuje něco, co se týká úplně všech stejně. To není špatná inspirace.
Když se u nás za Klausovy vlády objevil návrh ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu, ozvali se kritici. Tvrdili, že vlády by to skrze výběr daní vždy zaonačily tak, aby rozpočet - na účet poplatníků - vyšel vyrovnaně, a i kdyby ne, tak by zákon svazoval ruce vládám v případě potřeby. Právě tuto námitku kancléřka obchází. Její návrh ústavního zákona přikazuje de facto vyrovnaný rozpočet v čase prosperity, ale umožňuje zadlužení pro případy globálních krizí či přírodních katastrof.
Řekne-li u nás někdo velká koalice, v pozadí se vždy ozve výstraha: pozor, tady se chystá nějaká kulišárna na volební systém - čiší z toho účelová výhodnost pro strany A a B, zkrátka pro ty, které míří k velké koalici. Velká koalice Angely Merkelové teď ovšem prosazuje něco, co se týká úplně všech stejně. To není špatná inspirace.