Hluboce se klaním před Davidem Černým, stejně jako jsem se kdysi klaněl před tvůrci Českého snu. Pointou akce s kontroverzní plastikou českého předsednictví Radě EU v Bruselu bylo sdělení autora, že si ostatní spoluautory z dalších 26 zemí prostě vymyslel. Aniž bych se chtěl chlubit, měl jsem od samého počátku pochyby o tom, zda se jednalo o společný projekt evropských umělců. Vždytˇmnohé z karikovaných zemí byly výtvarně zpracovány až nápadně z českého pohledu. Tak například Rakousko jako „temelínskou“ zem by snad dokázali takto znázornit jen Čech či Rakušan. Za zmínku stojí i to, co LN neuvedly: německé dálnice až příliš okatě symbolizují (rozbitý) hákový kříž. Černého geniální šaráda o nás všech v Evropě vypovídá víc než se na první pohled zdá. Jako sdružení národních států je EU stále ještě v zajetí národních stereotypů a předsudků. Celkové pojetí plastiky vypovídá něco o době, ve které není problémem se ubavit k smrti. A opravdové či hrané resentimenty představitelů některých zemí ukazují názorně deficity ve schopnosti smát se sami sobě a až příliš často zdůrazňovanou vlastní „důležitost“ bruselského a štrasburského byrokratického molochu. A nakonec i o české vládě údajný skandál s Černého plastikou leccos vypovídá. A sice to, jak sama dokáže kontrolovat zadané projekty. Ono říci si „von nám tam Černej něco avantgardního udělá“ a nestarat se o skutečný stav věci, se nevyplácí. Nevyplatilo se to v případě Černého plastiky a v případě dohledu nad smysluplným používáním unijních peněz v tuzemsku už vůbec ne. Davide Černý, máte za jedna, sednout !