Lidovky.cz

Bush - muž, který zasadil první úder terorismu

Názory

  4:00
George W. Bush se dostal do úřadu v době vrcholícího, avšak falešného dějinného optimismu. V čase, kdy teze o konci dějin a trvalém vítězství liberální demokracie byla zřejmě nejvlivnější mezinárodněpolitickou teorií.
Hned na počátku jeho prvního prezidentského mandátu dostala tato víra tvrdý úder. Bylo mnoho možných způsobů reakce na 11. září 2001, mnoho variant budoucnosti, tedy naší dnešní přítomnosti.

Dnes, kdy mnozí kritizují -a opravdu nechci hodnotit, zda právem, či neprávem - jednotlivé Bushovy kroky, si už málokdo uvědomuje, že tento americký prezident tehdy učinil rozhodnutí, které zásadním způsobem ovlivnilo globální vývoj. Že zvolil ze všech možných cest tu, která znamenala jasné vyhlášení války zlu. Cestu, která znamenala konec přešlapování, váhání, nedotažených akcí a kapitulantství. Jsem přesvědčen, že do značné míry i díky tomuto Bushovu rozhodnutí dnes můžeme odsuzovat případné jednotlivé chyby a nemusíme se naplno zabývat otázkou, jak dlouho ještě naše civilizace vydrží.

Zvedl z kolenou nejen Ameriku
Měl jsem možnost setkat se s Georgem W. Bushem celkem čtyřikrát. Poprvé na konferenci pravicových stran sdružených v International Democratic Union (IDU), podruhé při jeho oficiální návštěvě v Praze, potřetí na summitu NATO v Bukurešti a konečně počtvrté loni v únoru při mé oficiální cestě do USA. Naposledy jsem pak měl možnost s ním telefonicky hovořit minulý týden, kdy jsem jednal v Moskvě, a to byl asi ten nejsrdečnější rozhovor. Bush na mě vždy udělal dojem svou bezprostředností. Často vysmívanou bezprostředností. Nicméně šlo o stejnou bezprostřednost, s níž po 11. září vystoupil s nesmírně silným projevem, jímž zvedl z kolenou nejen Ameriku, ale celou západní civilizaci.

George W. Bush správně pochopil, že terorismus, s nímž se dnes potýkáme, není už pouhým kriminálním činem, ale že jde o nesmiřitelnou vyhlazovací válku vyhlášenou civilizaci. Že jde o válku vedenou všemi dostupnými prostředky, o válku stejně totální, stejně fanatickou, podmíněnou stejně silnou kulturní nesnášenlivostí, jakou vedl s civilizací fašismus.

Státník jako Churchill
George W. Bush na rozdíl od mnoha jiných uměl nazvat černé černým a bílé bílým, nikdy neviděl svět v mravně indiferentních odstínech šedi. Právě tento morální rozměr jeho politiky mu mnozí vyčítají. Právě tento morální rozměr je ale tím, co představuje jeho největší přínos. Nejen pro současnost, ale i pro budoucnost. Díky tomuto étosu tolikrát odepisovaný Bush jasně vyhrál druhé prezidentské volby. A tímto étosem vytyčil ve světové politice směr i pro své nástupce.

Bushův projev po 11. září můžeme srovnat s projevem Winstona Churchilla ve Fultonu. Churchillovi řada intelektuálů vyčítala, že to byl on, kdo tímto proslovem zahájil studenou válku. Stejně tak Bushovi kritici tvrdí, že svou válkou proti terorismu vystavil svět zbytečnému riziku. Jenomže hrozba komunismu stejně jako hrozba terorismu byly a jsou reálné. Nezmizí, když zavřeme oči. Státníci jako Churchill a Bush patří mezi ty, kteří mají oči široce otevřené, když je řada ostatních ustrašeně mhouří. A díky tomu, že nazývají věci pravými jmény, dokáží se také dříve než jiní správně rozhodnout.

Bushovi se vytýká, že válku s terorem přes všechno své úsilí stejně nevyhrál, že svět stále není bezpečný. Ale vždyť Churchill přece také neporazil komunismus a ten ještě dlouho po jeho éře zotročoval velkou část planety a ohrožoval svobodný svět. Churchill byl ale tím, kdo zasadil komunismu první úder. Tu poslední ránu mu uštědřil Bushův předchůdce Ronald Reagan. Myslím, že jednou budeme na George W. Bushe vzpomínat jako na muže, který zasadil první úder terorismu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.