Nejprve se bude zabývat typologií živlů, které zde byly před rokem 1989 zavírány, a pak, bude-li čas a zájem, předvede i nějaké ty údery. Kdyby se někteří rodiče ptali, že, Vomáčko, tak z bývalých vězňů nikdo nepřišel, nemají prý dost peněz na vlak.
Ale nebojte se děti, o nic nepřijdete. Že by takhle za pár let nemohl vypadat výklad dějin dvacátého století na základní či střední škole? Nenechte se mýlit, takhle to klidně může skončit, už máme nakročeno. Soudružka učitelka Marta Semelová za odbornou sekci školství ústředního výboru KSČM už hlasitě protestuje proti tomu, že s žáky mluví reprezentanti Konfederace politických vězňů. Prý to není objektivní a děti si mají vyslechnout i druhou stranu.
Čili aplikováno na jiné období: vedle přeživšího holokaust by měl k dětem mluvit i nějaký ten esesman, aby bylo objektivitě a la komunistická logika učiněno zadost.
Kruté žerty stranou, v některých krajích vládne ČSSD spolu s KSČM. Zřizovatelem velké části středních škol jsou kraje a ty mohou školy pořádně šikanovat, zejména proto, že přes kraje jdou do škol peníze. Když se budou dotyční snažit, mohou i ředitele vyhodit (zřizovatel si opakovaně bude stěžovat).
Komunističtí fanatici ale nemají v krajích hlavní slovo, namítnete. Opravdu nemají. Budou se muset dohodnout s „rozumnými“ představiteli ČSSD, například panem Jičínským a dalšími komunisty, pro změnu bývalými. Ti to vidí kapku jinak. Vysvětlí celému národu, že přece jen totalitní režim v Československu byl, ale pouze pár let, chviličku, pak už bylo vše daleko lepší, než tvrdí zlí pravičáci a zavilí pamětníci.
Máme přece demokracii a nesmíme umlčovat menšinové „pravdivé“ názory. Není vůbec nemyslitelné, že se nějaký iniciativní amatérský politický milovník „objektivní pravdy“ postará o to, aby nesměl do škol nikdo z organizací Člověk v tísni či kdokoli z Ústavu pro studium totalitních režimů bez doprovodu advokáta komunismu. Jsme přece politicky korektní. Objektivitu traktujeme jediným měřitelným způsobem - pět minut Hitler, pět minut Židi.
Vůbec není přitažená za vlasy představa, že po vítězných parlamentních volbách komunisti se sociálními demokraty utáhnou šrouby. Například už dnes v radě několika škol v Libereckém kraji sedí tisková mluvčí krajské KSČM.
Hlavně objektivně, soudruzi
„Vyzýváme vás všechny, kteří pracujete s dětmi a mládeží... abyste usilovali o to, aby se naše budoucí generace seznamovala s objektivním výkladem historie a aby aktivně působila proti všem formám neonacismu, rasismu a antikomunismu,“ nabádá nás ÚV KSČM. Zní to líbivě, ale co si počít s antisemitismem (že, pane bývalý tiskový mluvčí), třídní nenávistí a programovou lží, jež šíří sami komunisté. Když v téhle zemi naposledy rozhodovali o historii soudruzi z KSČ, nesmělo se svobodně historicky bádat ani o bitvě u Hradce Králové v roce 1866, natož o novějších dějinách. Jsou ti, kteří zakazovali nejen svobodně bádat, ale i cestovat či studovat, těmi pravými, kteří by měli „narovnávat“ výchovu dětí?
Jsou současní historici podvodníci, uplacení či zmasakrovaní kapitalismem? V očích KSČM asi ano, těžko se mezi nimi totiž najde někdo, kdo by vystoupil a vyhlásil, že Milada Horáková si smrt - tedy objektivně, a jak razí s. Semelová, v mezinárodním kontextu - zasloužila.
Z pohledu cynika se zbytečně čílím. Komunismus padl hlavně proto, že s ním nebyli spokojeni ti, které tupě a svědomitě „vychoval“, takže proč nevypustit „staré dobré“ komunistické úči opět za katedry? O zdravý rozum dětí ani rodičů se nebojím. Lidí, nikoli hloupých, tu žije dost a zatím nemají komunisté možnost nikoho zastrašovat, natož zavírat. Vypadali bychom sice v kontextu sousedních zemí jako blázni, ale je-li to vůle lidu, pak s tím nehneme. Horší je ten aspekt, že komunisté mají v povaze expandovat, tudíž není vyloučeno, že jejich revize by se u školství nemusela zastavit. A například takové kompletní postátnění celého zdravotnictví, to je programová priorita i ČSSD.
Náprava pokřivováním
Učebnice dějepisu by neměla diktovat žádná politická strana, měla by to přenechat historikům. Komunistická náprava je v tomto případě pokřivováním. Ústav pro studium totalitních režimů se neuvedl zrovna báječně, spousta historiků k němu má řadu výhrad, ale pozor, věcných. O nápravě můžeme debatovat, a ústav učebnice nepíše.
Chtějí-li komunisté vyzdvihovat Klementa Gottwalda či zrušit rehabilitaci Milady Horákové, nechť to řeknou jasně a nahlas. Jejich vyhlášení však napovídá o čemsi hrozivějším. Napadá mne jediná otázka: Opravdu to někomu stojí za ušetřených třicet korun?
Kupředu, levá!
Milé děti, dnes vám v rámci výuky promítneme tendenční dokument o justiční vraždě Milady Horákové a pak vám náš milý host, soudruh Josef Vondruška, pamětník z minkovické věznice, vysvětlí, jak to bylo doopravdy.
