Lisabon včera kvůli ODS prošel sněmovnou, a oni přesto váhají. Hlasitá kritička smlouvy Alena Páralová oznámila, že si ještě počká na Senát, kde snad její spolustraníci budou Lisabon blokovat -neboli vypadá to na nepovedené blufování. Z premiérova okolí se mezitím šíří zvěsti, že Mirek Topolánek by Páralovou a jí podobné, s nimiž je na kordy, rád vyprovokoval tak, aby jim na Lisabonu praskly nervy a ze strany odešli sami. Premiérův čisticí zápal se dá pochopit v případě Vlastimila Tlustého, který je nejpozději od vířivkové aféry lidsky neúnosný. U ostatních zlobivých poslanců by ale Topolánek tlačit na pilu neměl.
Být proti Lisabonu ještě neznamená být proti západní civilizaci a pro Rusko. To je jen topolánkovská demagogie. Proti Lisabonu můžeme být i z liberálních nebo konzervativních pohnutek, k nimž se přece ODS před svými kongresy vždycky tak pěkně hlásí. To, že se člověku nelíbí norma REACH (placené přeregistrovávání chemikálií, čti: buzerace malých chemických firem a přihrávka obřím koncernům), předpis na velikost sedaček v traktorech, hnusné světlo ze spořivých žárovek nebo třeba omezení pracovní doby, z něj ještě nedělá extremistu ani rusofila. Pokud Topolánek dá vzniknout dojmu, že ODS za odpor vůči Bruselu vylučuje, ztrácejí tito neextremisté možnost volby.
Současné vedení strany spor o EU účelově podřizuje takovým přízemnostem, jako je momentální klid v koalici nebo materiální zabezpečení padlých hejtmanů (viz dvojka Evžen Tošenovský na kandidátce do Evropského parlamentu). Pakliže je Topolánek zvyklý uvažovat tímto způsobem, přijde mu třeba šikovné nechat potížisty vykrvácet na Evropě.
Jenže jak jde čas, čím dál víc voličů bude ve svém všedním dni narážet na tu či onu normu EU, která má šikanózní povahu a znepříjemní jim život. Je výhodné nechat si uši principiálně otevřené těmto stížnostem, Prostě - jestli premiér potřebuje čistit v klubu, měl by si počkat na lepší záminku.
Být proti Lisabonu ještě neznamená být proti západní civilizaci a pro Rusko. To je jen topolánkovská demagogie. Proti Lisabonu můžeme být i z liberálních nebo konzervativních pohnutek, k nimž se přece ODS před svými kongresy vždycky tak pěkně hlásí. To, že se člověku nelíbí norma REACH (placené přeregistrovávání chemikálií, čti: buzerace malých chemických firem a přihrávka obřím koncernům), předpis na velikost sedaček v traktorech, hnusné světlo ze spořivých žárovek nebo třeba omezení pracovní doby, z něj ještě nedělá extremistu ani rusofila. Pokud Topolánek dá vzniknout dojmu, že ODS za odpor vůči Bruselu vylučuje, ztrácejí tito neextremisté možnost volby.
Současné vedení strany spor o EU účelově podřizuje takovým přízemnostem, jako je momentální klid v koalici nebo materiální zabezpečení padlých hejtmanů (viz dvojka Evžen Tošenovský na kandidátce do Evropského parlamentu). Pakliže je Topolánek zvyklý uvažovat tímto způsobem, přijde mu třeba šikovné nechat potížisty vykrvácet na Evropě.
Jenže jak jde čas, čím dál víc voličů bude ve svém všedním dni narážet na tu či onu normu EU, která má šikanózní povahu a znepříjemní jim život. Je výhodné nechat si uši principiálně otevřené těmto stížnostem, Prostě - jestli premiér potřebuje čistit v klubu, měl by si počkat na lepší záminku.
