Lidovky.cz

Milionářský alibismus

Názory

  8:03
Bylo by naivní myslet si, že o výsledcích Oscarů rozhoduje pouze kvalita nominovaných snímků. Stejně jako jiné výroční ceny podléhají i oni momentálním náladám ve společnosti, společenským objednávkám, „duchu doby“.

Milionář z chatrče (Slumdog Millionaire) foto: ČTK

lavními oscarovými vítězi se na konci století, kdy v USA doznívala konjunktura 90. let, stávaly rozmáchlé historické romance jako Titanic či Zamilovaný Shakespeare. Během druhého Bushova volebního období, prodchnutého deziluzí z války v Iráku a dalších vládních „průšvihů“, Oscary sbíraly temné filmy relativizující americký sen: boxerská deprese Million Dollar Baby, drama o rasismu Crash, loni dvojice tragédií Tahle země není pro starý a Až na krev.

 Jiným příkladem jsou snímky o válce ve Vietnamu. Coppolova Apokalypsa, dnes jeden z nejuctívanějších filmů všech dob, v roce 1979 získala Oscary jen za kameru a zvuk: vietnamský debakl byl ještě příliš palčivý. Trvalo dalších sedm let, než mohla hlavní ceny získat tematicky podobná Četa. Lze předpokládat, že asi tak kolem roku 2016 shrábne klíčové Oscary syrové drama z invaze do Iráku.

Zeitgeist je nevypočitatelný -a stejně tak diváci. Překvapivým hitem roku 2002 se stal thriller Úkryt. Příběh o matce s dcerou, jež se ve vlastním domě stanou terčem útoku všeho schopných zločinců, se nezáměrně, leč o to přesněji trefil do nálad Američanů otřesených teroristickým útokem na domácí půdě.

 Letos Oscary i pokladny kin válcuje Milionář z chatrče - moderní pohádka o chuďasovi, který získá peníze, slávu i dívku svého srdce. Jak ten velkolepý happy end číst? Na jednu stranu v něm lze vidět „obamovsky“ optimistické volání po naději a změně k lepšímu. Ale není úspěch historky o výhře v televizní soutěži spíš odrazem denního snění v době hospodářské krize?

Milionář z chatrče se při troše nadsázky od snímku Tahle země není pro starý vlastně zas tak neliší: v obou filmech spadne hrdinovi řízením osudu do klína obrovská suma. Jestli ono ty oscarové výherce posledních let nespojuje hlavně alibistické přesvědčení, že na stav věcí nemáme žádný vliv a že za nás všechno vyřeší někdo jiný. Třeba právě Obama, od něhož Američané očekávají zázraky na počkání.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.