Luboš Palata uvádí do diskuse, která začala okamžitě po vyjití knihy paní Nechamy Tec „Odpor: partyzáni Bielských“ v roce 1993. Úplně první vylíčení událostí podali sami bratři Bielští v brožuře „Brigáda v akci“ vyšlé v Izraeli v roce 1947. V anglické verzi Wikipedie jsem našel heslo „Naliboki massacre“ a pod ním se nachází zpracování aktuálního stavu diskuse v Polsku. V poznámce č.5 je odkaz na článek Bogdana Musiala, pracovníka Institutu národní paměti, který 31.1.2009 konstatuje, že pochopit existenci tehdejších židovských utečenců bez celkového kontextu německé okupace je nemožné, že většina jejich denních starostí spočívala v ukrývání a shánění obživy pro asi tisíc lidí v lese, že i jejich napojení na oddíly sovětských partyzánů byla otázka přežití, ale že po několikaleté práci institutu a výsleších svědků se neprokázalo, že by se židovští partyzáni bratří Bielských na masakru vesnice Naliboko podíleli /“Bielski w puszczu niedomowien“/.
Celou diskusi chápu z toho hlediska, že kniha paní Tec a poté film Defiance se dotýká palčivých stránek dějin, které byly v Polsku desetiletí tabu. Smutné na tom je, s jakou prudkou syrovostí vyvřely na povrch antisemitské vášně a lépe chápu motivy, proč musel po válce vzniknout stát Izrael. Hlavní vinou Židů prošlých oddílem bratří Bielských bylo to, že se vzepřeli nevyhnutelnému osudu a přežili. Proto museli bratři Bielští po válce z Polska pryč: přes USA odcházejí do Izraele.
Celou diskusi chápu z toho hlediska, že kniha paní Tec a poté film Defiance se dotýká palčivých stránek dějin, které byly v Polsku desetiletí tabu. Smutné na tom je, s jakou prudkou syrovostí vyvřely na povrch antisemitské vášně a lépe chápu motivy, proč musel po válce vzniknout stát Izrael. Hlavní vinou Židů prošlých oddílem bratří Bielských bylo to, že se vzepřeli nevyhnutelnému osudu a přežili. Proto museli bratři Bielští po válce z Polska pryč: přes USA odcházejí do Izraele.