Začali jsme na západě kde se horizont města dramaticky rýsuje proti pozadí nedalekých hor, následovala finanční čtvrť, nákupní střediska, nové stanice metra, atd. Po pár hodinách jsme se přesunuli do tzv. CBD (Central Business District) supermoderní čtvrti skleněných mrakodrapů.
Při natáčení rušné ulice k nám přistupuje asi pětatřicetiletý chlapík. “Jste Francouzi?” přísně se ptá. “Ne, já jsem Španěl a to je Čech.” odpovídá Diego svou slušnou čínštinou a pak přísně pokračuje: “A vy jste Číňan?” "Francouzi tady nesmí točit. Všechny Francouze odtud vyhodíme!” ignoruje ho vztekloun. “Ukažte mi doklady, dokažte, že nejste Francouzi!” domáhá se. “Až vy nám dokážete, že jste Číňan,” nedá se Diego. Scénka přilákala hlouček zvědavců, kteří se očividně baví. Nezbývá než malého nacionalistu ignorovat a přesunout se jinam. Večer se dovídám, že téměř totožná situace se přihodila ten den i kanadskému štábu televize CBC.
Francouzi to mají v Číně nahnuté. Začalo to už vloni když demonstranti uhasili v Paříži olympijskou pochodeň mířící na hry v Pekingu. Čínský lid reagoval s obrovským hněvem. Na internetu se vyzývalo k bojkotu Carrefouru a přímo před obchody se v několika čínských městech demonstrovalo. V prosinci potom měl president Sarkozy neuvěřitelnou drzost se jako hlava suverénní země sejít s duchovním vůdcem tibetského budhismu. Čínská vláda na to reagovala zrušením summitu mezi Čínou a EU v období největší světové hospodářské krize posledních desetiletí.
No a minulý týden pak Christie’s v Paříži vydražila dvě bronzové sošky ukradené britskými a francouzskými vojáky při rabování letního císařského paláce v Pekingu v roce 1860. Na celkový dopad této aféry zatím čekáme.
Mezitím si tedy pro jistotu na kameru nalepím českou vlaječku. Snad mě to ochrání od hněvu čínských patriotů. Alespoň do té doby než si u nás doma zase někdo připne tibetský odznak nebo vyvěsí tibetskou vlajku.