Rozhořčení i řeči o nedostatku demokracie jsou pokrytecké. Smysl „frakce“ zjevně nebyl rozvířit demokratickou diskusi uvnitř strany (k tomu v normální straně nejsou frakce zapotřebí), ale získat platformu ke svržení nynějšího vedení.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Frakce pomalu krystalizovala poté, co byla její hlava, paní Kuchtová, odstraněna z křesla ministryně školství pro manažerské selhání (demagogičtí nezdvořáci tomu říkají neschopnost). Disponovala dvěma poslaneckými hlasy, které komplikovaly postavení koalice - přitom jedním z prvních výrazných projevů emancipace stoupenců paní Kuchtové bylo, když poslankyně Zubová za zvláštních okolností absentovala při volbě Václava Klause prezidentem a přispěla k jeho znovuzvolení. Je velmi těžké to chápat jinak než jako zlomyslnou schválnost. A je velmi těžké odsuzovat nynější vedení Strany zelených, že se těchto partyzánů legální cestou zbavilo. Něco podobného by nestrpěla ani normální strana.
Je ovšem pravda, že Strana zelených příliš normální strana není. V první polistopadové periodě tvořila součást suspektního postkomunistického uskupení LSU a spolu s ním se na čas odebrala do politického propadliště. Pak ji resuscitoval Jakub Patočka jako neplodné uskupení prosáklé voličsky nepřitažlivým fundamentalismem. Bursík stranu učinil volitelnou tím, že ji nasměroval k Pravdě a Lásce a učinil ji volitelnou pro pohrobky OH, ODA a US. To byl pragmatický krok a straně se rentoval.
Měl však i svou odvrácenou stranu. Strana představovala velmi pestrý útvar, nedostávalo se jí členstva a schopných manažerů, a vratkost vládní koalice posilovala vnitřní pnutí. Odchod Kuchtové a spol. ze strany učiní jejich Demokratickou výzvu volitelnou tak nanejvýš v Horním Rakousku, SZ to ovšem oslabí a koalici taky.
Poslankyně Zubová po svém vyloučení prohlásila, že Topolánek a „ministři“ by měli neprodleně popřít Bursíkovo tvrzení, že „poslankyně drží vládu pod krkem“. Pokud tak neučiní, bude přemýšlet o tom, zda nevyjádří vládě nedůvěru. Drzost a hloupost tohoto prohlášení je zarážející. Lépe by to, že vládu drží nebo aspoň chce držet pod krkem, doložit nemohla.
Problém je v tom, že v současném rozpoložení sil hlasy obou partyzánek na Topolánkovo svržení nestačí. Frakce by potřebovala od Paroubka příslib, že její členové politicky přežijí i pád koalice a SZ. A Paroubek zatím nemá proč jim toho moc slibovat.
