Lidovky.cz

Paroubek: Nesměju se

Názory

  8:57
PRAHA - Vrchní soud v případu „justiční mafie“ odebral věc soudci Vojtěchu Ceplovi ml., čímž šokoval odbornou veřejnost. A té laické jen přidal argumenty k jejímu tíživému pocitu, že naše justice není nestranná, přičemž toto slovo používám s notnou dávkou eufemismu.

Jiří Paroubek foto: Lidové noviny

Kauza „justiční mafie“ ale nespadla z čistého nebe. Ve skutečnosti je jen logickým pokračováním cesty, na niž nastoupila ODS už pár dní před posledními parlamentními volbami, kdy jejich výsledek ovlivnila zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy. Vzpomínáte? Sociální demokracie v ní byla popsána jako strana prorostlá s organizovaným zločinem a já jsem v ní byl dokonce označen za pedofila a kdo ví co ještě.

To jen dokazuje, že autorům vlastně ani na nějaké důvěryhodnosti obsahu zprávy nezáleželo. Hlavně, že splnila „volební“ úkol. K tomu se pak přidala mantricky opakovaná plamenná hesla o boji s korupcí a klientelismem, následovalo „přibrání“ dvou bezpodmínečně nutných přeběhlíků a mohlo se začít vládnout.

Kauza Čunek otevřela oči

Co ale čert nechtěl, poklidné klientelistické vládnutí záhy svou korupční kauzou narušil předseda lidovců Jiří Čunek. Co mohla ODS dělat dál? Dodržet pro ni nerealizovatelný slib o boji s korupcí, nebo prostě vládnout a užívat všechny „plody“ takového vládnutí. Dodržet slib o boji s korupcí, nebo pohádkově výnosně zprivatizovat zdravotnický systém v ČR? Dodržet slib o boji s korupcí, nebo k nám navzdory názoru drtivé většiny občanů protlačit americký radar namířený tu na Írán, tu na Severní Koreu, a když to nezabírá, tak na Rusko?

Ponecháme-li stranou řečnický charakter předchozích otázek, neboť je velmi pochybné, zda vláda někdy o nějakém boji proti korupci vůbec uvažovala, je jasné, že ve hře bylo příliš peněz, aby mohl šéf jedné koaliční strany a s ním i vláda padnout.

Kdo tedy ještě nebyl poučen z okolností tzv. Kubiceho zprávy, tomu kauza Čunek otevřela oči zcela určitě. Podivuhodný a v demokratických zemích nevídaný zásah nejvyšší státní zástupkyně, která Čunka svévolně očistila (byť mu tím zabránila očistit se u soudu, čímž ho ve skutečnosti jednou provždy před veřejností označila cejchem korupčníka), nahlodala důvěru veřejnosti v nezávislost české justice i v čistotu koaliční vlády v čele s ODS.

Není divu, že stínová ministryně spravedlnosti Marie Benešová následně pronesla slova o justiční mafii, čímž ovšem ťala do živého, neboť mafie nerada slyší, že je mafie. V mafiánských filmech si ráda říká „rodina“, nevím, jak chce, aby se jí říkalo u nás, ale ať tak, či tak, Marii Benešovou žalovalo šest vysokých představitelů justice – včetně nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké a místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery. A světe div se, soudce Vojtěch Cepl mladší na otázku, zda smí opoziční politička mluvit o justiční mafii, odpověděl kladně. Marie Benešová vyhrála.

Nyní ale Vrchní soud tento verdikt zrušil a soudci Ceplovi ml. kauzu pro jistotu ještě navíc odebral. Vyčetl mu například, že „okolnosti kauzy katarského prince Hámida bin Abdal Sáního označil za prokázané a všeobecně známé, což je podle vrchního soudu hrubé porušení principů dokazování. Za takzvané notoriety se totiž podle něj považují pouze zcela obecně známé skutečnosti, jako například, že tráva je zelená.“ Soudkyně Žáková, Dudová a Vostrejšová vytkly Ceplovi mladšímu, že prý Marii Benešové „neregulérně pomáhal“ a prováděl i důkazy, které ji samotnou ani nenapadly, a jako vrchol všeho pak jeho rozsudek, který se pro svůj styl a čtivost stal svým způsobem legendou, označily za nesrozumitelný.

ČR přestává být právním státem

Přičteme li k tomu informace médií, podle nichž na očištění Jiřího Čunka osobně prostřednictvím emisarů naléhal premiér Topolánek, pak lze s čistým svědomím prohlásit, že Česká republika, shodou okolností toho času předsednický stát EU, přestává být státem právním, neboť její vláda vykonává hrubý nátlak na soudní orgány. A co hůř, ty mu podléhají. Toto konstatování ale nestačí, a proto budeme požadovat ve sněmovně zřízení vyšetřovací komise, která by se touto otázkou důkladně zabývala a vynesla jasný verdikt.

V Lidových novinách jsem zahlédl poznámku, že se teď musím zadostiučiněním smát, až se za břicho popadám. Není tomu tak. Jako člen konstruktivní opozice a občan, kterému není osud republiky lhostejný, jsem právě nyní připraven vynaložit veškeré úsilí, abychom vrátili Českou republiku zpět ze slepé koleje, na níž se pod vedením ODS vydala.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.