Pokud se jedná o otázky národní bezpečnosti, bývá zvykem, že mezi opozicí a koalicí dojde alespoň k základní dohodě o společném postupu. To se dělo v minulých volebních obdobích, kdy ODS jako opoziční strana svými hlasy pomohla tehdejší vládě schválit vyslání vojáků do zahraničních misí, které jsou naší základní povinností jako člena NATO.
Takové férové jednání je již dávno minulostí a postup ČSSD při hlasování o prodloužení činnosti naší jednotky v Afgánistánu na konci minulého roku byl neodpovědným hazardem s naší důvěryhodností a bezpečností našich vojáků. V tomto případě však pořád šlo o nechuť opozice podpořit svými hlasy návrh vlády. Včera se ale situace posunula ještě dál a ČSSD se snaží bez jakýchkoli skrupulí využít nepřítomnosti ministrů, kteří jsou v rámci českého předsednictví mimo republiku, a dokonce dvou těžce zraněných poslanců k tomu, aby potopila projekt americké protiraketové stanice.
Opoziční politika ČSSD tak poškozuje nejdůležitější prioritu české zahraniční politiky – silné spojenectví se Spojenými státy a ostatními členy NATO. V této chvíli není důležité, že nová americká administrativa v důsledku ekonomické krize možná výstavbu radaru posune. Jde o naši důvěryhodnost jako partnera, který dojedná smlouvu se spojencem, a pak ji není ochoten dodržet.
Předseda ČSSD se v těchto otázkách často zaštiťuje průzkumy veřejného mínění, ve kterých převažují odpůrci radaru. Je štěstí, že předchozí představitelé ČSSD se v otázkách národní bezpečnosti dovedli odvážně postavit za správnou věc i proti okamžitému mínění veřejnosti. Kdyby Miloš Zeman jednal tak, jako nyní Jiří Paroubek, naše země by před deseti lety nevstoupila do NATO. Škoda, že s tak odpovědnou ČSSD už počítat nemůžeme.
Takové férové jednání je již dávno minulostí a postup ČSSD při hlasování o prodloužení činnosti naší jednotky v Afgánistánu na konci minulého roku byl neodpovědným hazardem s naší důvěryhodností a bezpečností našich vojáků. V tomto případě však pořád šlo o nechuť opozice podpořit svými hlasy návrh vlády. Včera se ale situace posunula ještě dál a ČSSD se snaží bez jakýchkoli skrupulí využít nepřítomnosti ministrů, kteří jsou v rámci českého předsednictví mimo republiku, a dokonce dvou těžce zraněných poslanců k tomu, aby potopila projekt americké protiraketové stanice.
Opoziční politika ČSSD tak poškozuje nejdůležitější prioritu české zahraniční politiky – silné spojenectví se Spojenými státy a ostatními členy NATO. V této chvíli není důležité, že nová americká administrativa v důsledku ekonomické krize možná výstavbu radaru posune. Jde o naši důvěryhodnost jako partnera, který dojedná smlouvu se spojencem, a pak ji není ochoten dodržet.
Předseda ČSSD se v těchto otázkách často zaštiťuje průzkumy veřejného mínění, ve kterých převažují odpůrci radaru. Je štěstí, že předchozí představitelé ČSSD se v otázkách národní bezpečnosti dovedli odvážně postavit za správnou věc i proti okamžitému mínění veřejnosti. Kdyby Miloš Zeman jednal tak, jako nyní Jiří Paroubek, naše země by před deseti lety nevstoupila do NATO. Škoda, že s tak odpovědnou ČSSD už počítat nemůžeme.