A teď je to tady. Zatímco já jsem neprozřetelně všechno vyhazoval, český génius moc dobře věděl, co dělá. Tyto dnes už bývalé krámy se stávají součástí velkolepé státní pomoci střadatelům „harampádí,“ nového fiskálního plánu na ozdravení ekonomiky a státní kasy při spoluúčasti sběratele.
|
Žijeme v době nevypočitatelně dotěrných intervencionistických triků všech vlád. |
Celý ten rámus ekonomů a Ondřeje Neffa, že se někomu nadržuje a někomu ne, že nesystémové řešení platí jiní, a kde jako na to stát vezme a podobně, to všechno přece není pravda. Respektive je to pravda nanejvýš částečná, paradox z jednoho úhlu.
„Už od věčnosti totiž existují dva rovnocenné pohledy na tento náš polojasný svět: je možné jej vidět buď jako večerní soumrak nebo jako ranní šero,“ jsme potomci stejně jako předci, a láhev dobrého moku nám bude vždy připadat poloprázdná, ačkoli je také poloplná.
Jestliže nám tedy vláda nabídne 30 000 za staré auto, koupíme-li si nové, nejde jen o dárek, jde současně o malou slevu na velké dani, kterou bychom neplatili, kdybychom se zlákat nedali. A těch, co se zlákat dají, bude jistě mnohem více než těch, kteří se chystali koupit nový vůz tak jako tak. A tak na nás stát zase vyzraje, jako při spolúčasti na inflačním penzijním připojištění. Zajímavé, že při tom lákání tolik běduje a jako dobrý obchodník už předem varuje, že se na všechny nedostane. Na Slovensku už padly dva limity, a přitom státní kasa přibrala. Jakoby nás taková lákadla neměla připravit o peníze.
Nesystémové je to asi tak stejně jako všechny nerovné daně, jež zlevňují to a zdražují ono, podle pochybného rozmaru vládnoucích na našem pokřiveném trhu, alespoň se radujme a veselme, že každé snížení daní je lepší než opak.
Z ničeho nic to teď najednou vypadá, že je tahle myšlenka chytlavá, že se i to pokřivení trhu snad trochu narovná, státní moloch ČEZ už mluví o šrotovném na elektrospotřebiče a výrobci nábytku požadují slevu na daních pro sběratele starého nábytku. U souseda vidím na skládce rezavý hrnec a kočárek, kotel a vázu a další netušené možnosti. Nejvyšší čas, abych se vydal na obecní skládku. Majitelé krámů teď budou ve výhodě.
A ti ostatní? Dobře jim tak! Neměli nic vyhazovat.