Přesněji řečeno, kraj nesmí okrádat privátní lékárny tím způsobem, že ve svých zařízeních dotuje recepty třiceti korunami, zatímco v soukromých nikoli. Sociální demokraté považují zákony, které se jim nelíbí, za cár papíru a také se podle toho chovají – výsledky soudních sporů u nezávislých soudů pak dopadají podle toho. Spory končí ve všech krajích podobně. Očekávejme, že následovat budou pře o náhradu škody těm subjektům, které se cítí být svévolí sociálnědemokratických exponentů poškozeny. Rovněž lze očekávat, že dokud bude justice nezávislá, dopadnou spory v neprospěch krajů a jejich pokladen.
Jak si se situací poradí hejtmani? Uvidíme, zda patronovi všech vyčuránků Rathovi bude stát za to rozdávat jakési slevové poukázky a dočkat se podobné blamáže jako kolega Palas. Nechá David Rath složit před soudem náklaďák dlažebních kostek, jako to udělali bolševici před kanceláří Aeroflotu před čtyřiceti lety? Možná zvolí jemnější nátlakovou metodu.
Sociální demokraté sklízejí, co zaseli. Jestli před volbami do krajů mohli poukazovat na to, že ve zdravotnictví je vinou ne příliš dobře zaváděných poplatků chaos, sami mají na kontě chaos několikrát větší. V každém kraji jinak, vždycky komplikovaně a nezákonně, tohle je heslo, které vyrobili soupeřům do volební kampaně.
Kdyby se všichni chovali jako krajská „elita“ ČSSD, náš stát by musel zaniknout. Každému z nás se nějaký zákon nelíbí, jeden by odmítal platit daně, druhý zas respektovat třeba stavební zákon, třetí pak by se dožadoval práva ukradnout si k jídlu cokoli, neboť má hlad. Soudní rozhodnutí by nerespektoval nikdo, protože by nebyla v souladu s jejich přáními. Nejsou hejtmani nakonec zakuklení anarchisti
Lékárenská anarchie
Zákony platí i pro krajské hejtmany. Tuhle „novinku“ se včera dozvěděl moravskoslezský kápo Jaroslav Palas, když mu soud podruhé a definitivně zakázal obcházet soudní nařízení a uvědomil jej o tom, že kraj nesmí provozovat nekalou soutěž.
