Lidovky.cz

DOLEŽAL: Filosofie dějin Václava Klause

Názory

  14:10
Především je třeba poznamenat, že tentokrát jde o Václava Klause mladšího, gymnasijního ředitele. Materiál k ní načerpal na hospitacích v hodinách dějepisu, výsledky práce zpřístupnil na svém blogu (server Aktuálně.cz) a o to, aby nezapadly, se dnes zasloužil Jiří Franěk v Právu.

Václav Klaus mladší. foto: Lidové noviny

Václav Klaus ml. analyzuje na základě vědomostí nabytých při hospitacích zejména středověké dějiny českých zemí a dospívá k tomuto závěru: od středověku do dneška se spirálovitě opakuje „odklon a příklon k mocným západním sousedům. Snaha o uhájení nezávislosti s naprostou podřízeností. Politici a vladaři budující svou kariéru na podbízení se v té době dominujícím západním uskupením (1); politici a vladaři bojující či revoltující proti těmto uskupením (2); politici a vladaři (asi nejmoudřejší) snažící se oba přístupy vyvažovat a věnovat se rozvoji vlastního státu a jeho vlivu (3).“

Události Bohumila Doležala

Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz


Mám od dětství úctu k gymnazijním ředitelům, a pokud je ředitel dokonce synem nejvyššího ústavního činitele, úcta se pochopitelně ještě stupňuje. Taky odbornost pana ředitele (vystudoval, jak jsem si na blogu přečetl, na přírodovědecké fakultě obor matematika – geografie) mne jako laika odzbrojuje. Takže bych si dovolil jen jeho kategorizaci „politiků a vladařů“ doplnit o jeden velmi výrazný příklad představitele „těch nejmoudřejších“. Je jím „prezident Obnovitel“ dr. Edvard Beneš. Jeho cílem nebylo prosté „poklonkování Západu“, proti němuž pan ředitel brojí. Usiloval o něco vyššího, o syntézu. Šlo mu o to, skloubit výdobytky demokracie západní („buržoazní“, jak s jistým předstihem říkal) s demokracií východní, „socialismem“ (rozuměj stalinismem). Výsledkem byl pozoruhodný politický systém, v němž byla zakázána opozice (zejména strany, s nimiž měl Obnovitel nevyřízené účty), podstatným způsobem omezeni bařtipáni („znárodnění“) a oholeni o majetek a „odsunuti“ nepřátelé národa (čtvrtina obyvatelstva). Na všech těchto opatřeních dokázal kooperovat s těmi, co „revoltovali proti západním uskupením“ (KSČ).

Problém vznikl jen jeden: komunisté (vysvětlivka pro Pana Paroubka: pátá kolona rudého ruského impéria, které dnes už sice není rudé, ale jinak se moc nezměnilo) s Obnovitelem vděčně a horlivě spolupracovali až do chvíle, kdy zjistili, že už ho k ničemu nepotřebují. Pak ho energicky kopli do zadnice.

Tehdy se tedy státnická moudrost a vyvažování ještě neprosadila. Nevadí, i historie se může mýlit. Zkusme to tedy znovu, to je poselství pana gymnazijního ředitele.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.