Měli jsme před lety také jednu romskou poslankyni, paní Mihaličkovou, roz.Horákovou, a ta vyprávěla, že se až jako dospělá musela naučit plánovat čas, neboť součástí romské sociální kultury není výchova k vnímání budoucnosti. Proto původně nedokázala pochopit rozdíl mezi tím, co bude za měsíc a co za týden. Není to vysvětlení toho, že Romové vyznávají zcela odlišné životní hodnoty než my ostatní - žijí ze dne na den, nemají zájem o vzdělání apod.? Jak si pak mohou pomoci sami, vychovat si vlastní učitele i inteligenci a tak se přirozenou cestou integrovat do naší společnosti, jak to dělají Vietnamci, Afričané a Arabové, pokud se rozhodnou u nás trvale zůstat?