Nestačím se divit, přestože si vážím obou autorů: Vladimír Bystrov ve svém článku opomíjí knihu Krvavé jahody, kterou napsal nestor českých spisovatelů Jiří S. Kupka podle vyprávění jedné a téže Věry Sosnarové a v závěru knihy říká, že „je to její skutečný osobní příběh“. Kniha získala dokonce ocenění, psala o ní v LN Petruška Šustrová již 14. 3. 2008. Matka Věry Sosnarové byla Ruska, odvlečená v květnových dnech 1945 do jednoho z pověstných gulagů na Sibiři, a to spolu s jejími dvěma nezletilými dcerami. Vyprávění je věrohodné, autentické, v čem je „televizní popularizace této ženy jako políček urážející památku všech, kdo opravdu prošli útrapami sovětských represí“? Dočkám se vysvětlení?