Takže zatímco kdysi důvěryhodným bankám a firmám se nevěří ani nos mezi očima, z podezřelých cizinců se náhle stávají vážení a spolehliví partneři, z prodejců veteše úspěšní podnikatelé a z obávaných tržnic zase docela dobrý způsob, jak si zajistit alespoň nějaký příjem. Na původ a čistotu peněz, které za tím vším stojí, se dnes nikdo neptá ani ze slušnosti. Hlavně, že opravdu šustí.
Důvod je jasný – vietnamští obchodníci jako jedni z mála mají hotovost. S příchodem krize se toho pro ně vlastně moc nezměnilo. Úvěry od bank nedostávali nikdy a také o ně nestáli, takže jim nechybí. Obrovskou konkurenci a boj o zákazníka znají lépe než kdo jiný. V naší "krizi" žijí odjakživa. Vietnamská komunita tuto situaci podle očekávání rychle dokázala ekonomicky zhodnotit. S tím se jí také naskýtá unikátní šance, jak změnit svůj status ve společnosti.
Otázka je, jestli o to stojí.
Vietnamci, ilustrační foto foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny
