Langer předpokládá, že za změnami ve vedení policejního sboru, které jsou na papíře v kompetenci policejního prezidenta, stojí nový ministr Martin Pecina. Vidí v tom důkaz, že Pecina policii politicky ovlivňuje. Přesnější by však bylo říci, že se politický vliv přepólovává.
Se stejným úspěchem, s jakým teď Langer v Houbově nástupci vidí Pecinova muže, můžeme zase my v odvolaném Houbovi vidět muže Langrova. Houba měl například lví podíl na rozvrácení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), když začal systematicky dusit jeho šéfa Jana Kubiceho. A obeznámené hlasy tvrdí, že o Kubiceho hlavu šlo Langrovi už od příchodu do vlády.
Exministr Langer má dost možná pravdu, že první náměstek plk. Jiří Komorous je přímou Pecinovou spojkou do policejních řad. Toho je určitě třeba se obávat. Jenže hlavní problém není v tom, že má zrovna navrch ten druhý, ale v tom, že se ministři vnitra jeden po druhém skrze své exponenty nabourávají do vedení policie. A že se tam jejich exponenti s větším či menším úspěchem navzájem hlídají a neutralizují.
Máme velké oči? Anebo je pravda, že Roman Janoušek se z "protikorupčního" rutinně dozvídá, co na něj policie má, respektive co si o něm zrovna zjišťuje? Co kdy policie vyšetřila ze "socanských kauz", jak nám to slibovali Mirek Topolánek s Markem Dalíkem? Kolik se vůbec policistům povedlo dotáhnout do konce případů s politickým nádechem? Včerejší Langrův výkřik proti politizaci policejného sboru zní prostě jako jeden velký freudovský přeřek.
KAISER: Langer má opožděný strach z politizace policie
Dohoda, z níž povstal kabinet Jana Fischera, předpokládá, že ministři předají ministerstva v takovém stavu, v jakém je nalezli. Ale ne každý ministr se tou dohodou řídí. Teď právě probíhá mocenské přeskupování na vnitru: policejní prezident odvolal svého náměstka Jiřího Houbu a bývalý ministr vnitra Ivan Langer vzápětí vydal vzrušené prohlášení o „neomluvitelném excesu“.
