Podle logiky pana Hamerského, kdy pozváním komunistů do vlády se jich zbavíme, bylo by možno zbavit se, zřejmě stejným způsobem, i Dělnické strany. To je ale velký omyl. Nikdo se nechce těchto stran zbavit pro jejich názvy či momentální možnost převzít vládu! O co jde, je držet jejich odporné myšlenky a ideologii mimo zákon a mimo jakýkoli náznak legitimity. Těch myšlenek se může zmocnit jakákoliv strana v blízké či daleké budoucnosti. Vždyť i () slavný Mitterand, za války aktivní administrátor fašistického režimu ve francouzském Vichy, poté předseda francouzské socialistické strany, který pozval komunisty v sedmdesátých letech do vlády, převzal mnohé myšlenky od svých spoluvládců. Uplatnil je ve formě masivního znárodňování v osmdesátých letech, kdy se stal presidentem. Není třeba zdůrazňovat, že i jeho experiment končil totálním hospodářským neúspěchem. (Naštěstí pro Francouze tento protřelý chameleon reagoval otočkou o 180° zpět k dobrému buržoaznímu podnikání). Ať tedy fašismus a komunismus jsou nadále sprostá slova! Přimlouvají se za to milióny mrtvých obětí experimentů s těmito zhoubnými myšlenkami.
