Po dlouhé době máme jasnou definici veřejného zájmu, ale těžko říci, je-li to dobře, či špatně. Dosud nevíme, je-li veřejným zájmem nezasahovat do Národního parku Šumava, či zasáhnout proti kůrovci. Neshodneme se, je-li veřejným zájmem ochrana práv majitelů pozemků, či rychlé dokončení dálnice. Hádáme se, je-li veřejným zájmem otevření archivů StB, či ochrana osobnosti. Ale stačí jedny sněmovní volby, ostatně už sedmé v éře svobody, a hned je o veřejném zájmu jasno.
Ať už si o tom myslíme cokoliv, ze strany politiků jde o geniální tah. Říci, že veřejným zájmem jsou co nejrychlejší volby, znamená vlastně sdělit, že v tom fofru není čas zeptat se nositelů tohoto zájmu. Kdyby se totiž politici zeptali veřejnosti, byla by z toho prodleva mířící proti jimi definovanému veřejnému zájmu.
PETRÁČEK: Úcta k ústavě, nebo rychlost? Není čas se lidí zeptat
Události kladou zásadní otázku po veřejném zájmu. Je jím úcta k ústavě hraničící s puntičkářstvím? Nebo je jím rychlé ukončení chaosu a nejistoty ohledně voleb? Čtyři nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Klausem volí to druhé: veřejným zájmem jsou volby uskutečněné v co nejkratším možném termínu.