Pokud někdo premiérovi "cestování po světě v době domácí krize" vyčítá, jeho motivace je dosti zřejmá. Své růžky tu vystrkuje cosi, co můžeme nazvat holínkovou mentalitou. Podle hlubokého přesvědčení mnohých, zejména na levici, má politik v době krize působit akčně. Hrozí-li epidemie, má chodit s rouškou na tváři. Hrozí-li povodeň, má chodit v holínkách. Ještě je v živé paměti, jak v létě 2002, během záplav, holínky vyhrály Gerhardu Schröderovi německé volby. Proč v nich nechodí i český premiér? Proč teď, místo aby jel do ciziny, nestuduje českou ústavu?
I tady je odpověď jasná. Protože je šéfem výkonné moci, čekající na rozhodnutí moci soudní. Protože je šéfem úřednické vlády, jenž nemá stranické zázemí ani krytí. Působí to až komicky. Ti, co Fischera nadelegovali do čela výkonné moci jako loutku, mu teď chtějí vyčítat, že se chová jako loutka. Nevadí jim hlavně to, že Fischer vyzobává destinace, na které se těšili sami? K tomu se nepřizná samozřejmě nikdo. Nicméně být na Fischerově místě, odpověď bychom po ruce měli: Filipíny? To je vlastně takový Špindl.
I tady je odpověď jasná. Protože je šéfem výkonné moci, čekající na rozhodnutí moci soudní. Protože je šéfem úřednické vlády, jenž nemá stranické zázemí ani krytí. Působí to až komicky. Ti, co Fischera nadelegovali do čela výkonné moci jako loutku, mu teď chtějí vyčítat, že se chová jako loutka. Nevadí jim hlavně to, že Fischer vyzobává destinace, na které se těšili sami? K tomu se nepřizná samozřejmě nikdo. Nicméně být na Fischerově místě, odpověď bychom po ruce měli: Filipíny? To je vlastně takový Špindl.