Nyní, když ministr vnitra, bývalý člen ČSSD, nominovaný ČSSD do "úřednické" vlády intervenuje u lídra nejsilnější strany, aby se postaral o ukončení vyšetřování útoku na politika, pan Paroubek to bagatelizuje.
Všichni si jistě dovedeme představit, co by se dělo, kdyby Jiřímu Paroubkovi zavolal Ivan Langer (ještě jako ministr) a jen tak mezi řečí jej požádal, ať stáhne trestní oznámení na plukovníka Kubiceho.
Ty gejzíry hysterie z Lidového domu by trvaly nejméně tři dny. Nyní – ticho po pěšině. Ačkoli ministr Pecina nemůže svůj čin popřít a v reakci vyvrací pouze skutečnost, že telefonoval Topolánkovi, ČSSD to vůbec nevadí. Pozornému čtenáři Pecinova tiskového prohlášení to tak divné nepřijde. "Úředník" napadá Topolánka a jeho spolupracovníky slovníkem ČSSD. Co je platné panu Paroubkovi vytrubování o Pecinově nezávislosti, když se k němu sám ministr hlásí svým slovníkem.
I kdyby však byl ministr vnitra nezávislým úředníkem, kdo bude obhajovat jeho stanovisko, že vyšetření útoku na politika by nebylo dobré? Cožpak po vaječných útocích Lidový dům nezněl jedním hlasem a nepovolával policejní pluky? Dvojí metr, který Jiří Paroubek před volbami používá, je jen nahrávkou na smeč mobilizující ODS. Že by to lídr ČSSD nevěděl, není pravděpodobné, jednodušší vysvětlení je, že kryje svého člověka.
ZVĚŘINA: Pecinu usvědčují jeho sociálnědemokratické manýry
Jako opozičník se Jiří Paroubek směle pouštěl do nešvarů Topolánkovy vlády, rád a nahlas tepal každého. Stejně oprávněně se rozhořčoval nad podivnou dovolenou Topolánka s Dalíkem a lobbisty v Toskánsku. Nápadně pak pomíjel skutečnost, že s lobbistou si dal dostaveníčko i představitel ČSSD Milan Urban. Byla to náhoda?
