Možná proto, že ani sám neví. Když loni na podzim prohrál komunální volby, po chvíli přišel s jakýmsi zdůvodněním, proč by měl zůstat v čele. Na jaře přišel s jakousi strategií, jak vyhrát volby.
Teď ale nemá nic, jen všude tuší nepřátele a střílí dřív, než zamíří. Takže se nakonec začíná podobat svému nejoblíbenějšímu soupeři Jiřímu Paroubkovi. Ten si taky nic nedělá z překvapování spolustraníků. Ti se taky zmůžou jen na líná gesta odporu, protože zatím nemají nikoho lepšího – například kritizují jeho spojence Ratha a na stranickém sjezdu mu potopili jeho program modernizace.
Aspoň mu měli co potopit. Ale co nabízí Topolánek? Buď já, nebo Lisabon – nezahrává si trochu?