Ještě v září evropští politici v čele s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou osnovali plán, jak donutí amerického prezidenta Baracka Obamu kývnout na globální pravidla pro omezení manažerských odměn ve finančním sektoru. Vrcholem měl být summit v Pittsburghu, který chtěl Sarkozy opustit, kdyby se Obama cukal. "Bude si to muset zodpovědět před svými voliči," vzkazovali mu preventivně prezidentovi pobočníci z Paříže.
S odstupem několika týdnů se ukazuje, že finančníci ukázali světovým lídrům prostředníček. Odměny si vyplatí minimálně stejné jako loni, a deset procent manažerů si dokonce odnese nejvyšší bonusy v životě. Banky už zase vydělávají, takže manažeři mají na odměny právo. A že jim pomohl stát? No a co?! Tak měl banky nechat krachnout. Možná opravdu měl. Protože teď už je jasné, že morální hazard vyplývající z masivních státních intervencí ve finančním sektoru se projevuje dřív, než očekávali dokonce ti největší skeptici. Jak se s odstupem času projeví na investičních strategiích bank, snad lépe ani nedomýšlet.
