Relativně nízká hodnota poměru celkového českého státního dluhu k HDP neustále svádí ty, kdo s oblibou rozdávají ze společného, k dalším slibům. Ostatně proč neslíbit důchodcům třináctý důchod, zvláště když se jedná o početnou skupinu disciplinovaných voličů, nebo x-tým platem "posílit nezávislost" soudců a jistě by se našla řada dalších příkladů. Stát trvá přece "věčně" a stejně věčně je možno jej zadlužovat. Problémem je, že stávajícím věřitelům musí v termínu zaplatit, nemůže s nimi uspořádat proces jako ve středověku s templáři nebo na ně vyvolat pogrom jako na Židy, platí tedy novým zadlužováním. Noví věřitelé však nejsou povinni kupovat si právě české dluhopisy a pokladniční poukázky, vždyť, jak je zřejmé z připojeného grafu, budou mít na výběr cenné papíry všech evropských zemí. A pak může přijít ke slovu cesta "maďarská" či "lotyšská" a který politik bude chtít vysvětlovat důchodcům, že místo vyplacení třináctého důchodu jim sníží stávajících dvanáct?