O to větší péči bychom měli věnovat rozpočtu na příští rok. Tak strmý sešup do dluhové katastrofy musíme začít mírnit. Rozpočtový praktik a aktuální ministr financí Janota je však skeptický i ke snižování deficitu o jediné procento ročně, pochopitelně z politických důvodů – strany šetřit nehodlají.
Opravdu to nejde? Řecký ministr financí popsal v pondělním vydání Wall Street Journalu rozpočtové vyhlídky své země velmi tvrdě: snížení vládní spotřeby o 25 procent, zmrazení najímání státních zaměstnanců na příští rok a následné stupňované snižování jejich počtu – jeden nově přijatý za pět odešlých do důchodu. V řeči čísel: Řecko sníží deficit z roku na rok o 3,6 procentního bodu.
Nejsme na tom tak špatně jako Řecko, které má mít letos deficit téměř 13 procent a jehož celkové zadlužení přesahuje 110 procent HDP, ale můžeme se k řeckému stavu postupně dorozhazovat. Stačí se rozhlédnout, když politici mluví o tom, komu nemáme snížit mzdy, komu nezmrazit dávky či koho nepřipravit o získané. Jako by nerostly požadavky na mandatorní výdaje, důchodový a zdravotnický systém.
To, co dnes vypadá jako příběh z jiného světa, nás může klidně časem potkat a bude to všechny bolet daleko víc než aktuální požadavek z unie snižovat deficit o procento ročně. Houby platná nám pak bude útěcha, že takový konec by smetl většinu současné politické garnitury.