Paní Jana Machalická ve své glose z 27.10 o lyrikálu Kudykam, jehož jsem libretistou, píše: "Průšvihy takového kalibru nejsou na denním pořádku (…) Z celého maléru vyběhla jedna dobrá zpráva pro divadlo: dva renomovaní čeští divadelní režiséři po sobě odmítli autorovi kus secvičit a to údajně navzdory tučným honorářům. Nechť je to mementem pro ostatní, kteří si myslí, že si nadělají slávu nebo peníze a skočí po hlavě, kam neměli."
Skutečností je, že jsem si vybral pana Vladimíra Morávka, i po mém soudu režiséra renomovaného. Vyžádal si libreto. Přečetl a odpověděl (mailem z 19.4.2008): "Tak jsem to právě dočetl – a zaimponovalo mi to velice, i trochu vyděsilo. Svou strukturou mi to připomnělo Maeterlinckova Modrého ptáka, který pak za něj dostal Nobelovu cenu. Tak myslím, že taky něco dostanete. (…) Nic lepšího jsem v kategorii hudebního divadla ještě nečet. Na to vemte jed."
Pan Morávek se posléze režisérem Kudykama nestal. A to jen proto, že jsem musel vyjít vstříc termínovým požadavkům Státní opery Prahy, které s jeho závazky kolidovaly.
Paní Machalické se verše Kudykama silně nelíbí, panu Morávkovi líbí. Každý má na osobní názor právo – ovšem je-li chápán v rovině osobního názoru. Tedy nikoli jako vlastnictví Pravdy, kde je podle paní redaktorky zapsáno, že Kudykam JE "průšvih" nebývalého kalibru. Desetitisíce dosavadních diváků Kudykama si to zjevně nemyslí. Každý z nich se jistě může mýlit… ponechme však debatu, má-li být kultivovaná, v módu hledání, nikoli nálezů. Nechť je to mementem i redaktorkám Lidových novin.
Skutečností je, že jsem si vybral pana Vladimíra Morávka, i po mém soudu režiséra renomovaného. Vyžádal si libreto. Přečetl a odpověděl (mailem z 19.4.2008): "Tak jsem to právě dočetl – a zaimponovalo mi to velice, i trochu vyděsilo. Svou strukturou mi to připomnělo Maeterlinckova Modrého ptáka, který pak za něj dostal Nobelovu cenu. Tak myslím, že taky něco dostanete. (…) Nic lepšího jsem v kategorii hudebního divadla ještě nečet. Na to vemte jed."
Pan Morávek se posléze režisérem Kudykama nestal. A to jen proto, že jsem musel vyjít vstříc termínovým požadavkům Státní opery Prahy, které s jeho závazky kolidovaly.
Paní Machalické se verše Kudykama silně nelíbí, panu Morávkovi líbí. Každý má na osobní názor právo – ovšem je-li chápán v rovině osobního názoru. Tedy nikoli jako vlastnictví Pravdy, kde je podle paní redaktorky zapsáno, že Kudykam JE "průšvih" nebývalého kalibru. Desetitisíce dosavadních diváků Kudykama si to zjevně nemyslí. Každý z nich se jistě může mýlit… ponechme však debatu, má-li být kultivovaná, v módu hledání, nikoli nálezů. Nechť je to mementem i redaktorkám Lidových novin.