Je smutný pohled na někoho, kdo z výšin své ignorance kárá něco, co je mimo dosah jeho chápání. Je to pochopitelné u totalitního aparátníka, jakým byl kdysi Nikita Chruščov, který tvrdil, že ty "abstraktní čmáranice" jsou jen "východisko z nouze" pro packaly, kteří "nezvládají malovat realisticky". Kárá-li však prakticky stejnými slovy dílo jemuž nerozumí komentátor liberálního listu, je to mnohem smutnější. Umělecký žánr zvaný mystifikace se do šanonů zdeúředního myšlení Martina Weisse zřejmě nevejde: než aby připustil, že i on (stejně jako Saša Vondra, já nebo kdokoli jiný) Davidovi Černému a jeho ironicky mystifikující Entropě naletěl, raději si to zjednodušil a po chruščovovsku vyhlásil dílo za "východisko z nouze", když prý "David Černý zjistil, že nezvládne dát dohromady 27 umělců". Podle tohoto byrokratického myšlení měl konceptuální umělec, chystající mystifikaci, zaťukat na dveře vládního úředníka, a požádat ho o laskavé dovolení, zda ho smí mystifikovat? Weissovo srovnání s fungovanou vietnamskou autorkou i jinak kulhá na všechny čtyři: Černý přece vše sám prozradil v momentě zveřejnění díla, a já dodávám, že reakce lidí bez špetky humoru, od uražených Bulharů až po Martina Weisse, jsou vítanou dadaistickou součástí výtečného konceptuálního díla, jež je naštěstí k vidění v DOXu do 4.ledna, takže se na ně mohou přijít podívat i ti, co je jako Weiss odsuzovali, aniž je viděli.