Lidovky.cz

KAISER: Nesdělitelná katastrofa

Názory

  9:03
Stejně neblahou dynamiku jako státní závěrečný účet za loňský rok nabírá i rozpočet na rok 2010. Před měsícem měl mít otřesný schodek 163 miliard korun. Pak se utrhla sněmovní levice a bylo z toho faktických 175 miliard. S další vlnou rozdávání plánovanou Jiřím Paroubkem na tento měsíc hrozí 190 miliard, odkud už bude na dohled psychologicky zlomová hranice 200 miliard.

Premiér Jan Fischer a ministr financí Eduard Janota (vpravo) na mimořádné schůzi poslanecké sněmovny, která jednala 25. září v Praze o rozpočtu. foto: ČTK

Může ale 200miliardová hranice zafungovat jako psychologický zlom, když předtím kvůli těm rychlým posunům vlastně ani nebyl čas na ni myslet? A zapůsobí něco na společnost, která akceptovala stomiliardové schodky i v časech hospodářské konjunktury?

Daná čísla jsou tak monstrózní, že pro běžného občana ztrácejí význam. Až tedy zpráva o překonání dvousetmiliardové hranice přijde, udělá na nás možná takový dojem, jaký podle tradované historky udělal Jan Werich na svou matku, když ji za první republiky a poprvé v jejím životě naložil do auta a po chvíli dramaticky oznámil: Jedeme rychlostí sto kilometrů v hodině. Hm, a proč ne dvě stě? odvětila.

Premiér Fischer zřejmě svou nejlepší hodinu v boji proti abstraktním miliardám propásl v prosinci. Řada je na Mirku Topolánkovi. Ten se včera v televizi vydal správným směrem, když obsluhu státního dluhu přepočetl na výstavbu nových domovů důchodců.

Teď ještě neukazovat se s majiteli vil v Toskánsku, protože takovou vilu si představí každý – a v tu chvíli je po osvětě.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.