Ačkoli Ludvík Vaculík není politik, a odmítl jím být, jeho slova svým významem nejednou ovlivnila politický a společenský život v Československu i v Česku. Děje se to i teď, pro mnohé čtenáře Lidovek je úterní vydání důležité především kvůli jeho Poslednímu slovu. Když si v něm přečtu, že by kromě jiných nezbytných společenských, právních a politických změn bylo dobré zavést u nás tělesné tresty, vnímám to jako humornou nadsázku, ač byla napsána s "vážnou tváří". Autor tím však vyjádřil i hořkost a znechucení ze situace v české společnosti, v níž převládla touha po majetku, kariéře a u politiků dost bezostyšné využívání a mnohdy zneužívání různých materiálních výhod. Bez Vaculíkova psaní by možná u nás bylo mnohem méně kriticky myslících lidí a více těch, kterým je tohle všechno lhostejné.