Vítám snahu Rady pro výzkum, vývoj a inovace o zprůhlednění systému hodnocení výsledků českého výzkumu. S veřejnou podporu musí být nakládáno transparentně.
Zůstávají ale otevřeny dvě otázky. Jedná se týká podstaty věci, druhá jednotlivosti.
Za prvé, rozumnějším by mohlo být převzetí některého zahraničního modelu zavedeného ve srovnatelné zemi, nežli vytvářet "české specifikum". Možná rizika podjatosti nebo nedostatku nezávislosti "lidského činitele" lze vyvážit nastavením atmosféry kritické náročnosti, spojené s důsledným vyvozováním individuálních právních následků za porušení pravidel hodnocení nebo pravidel veřejné soutěže. A to včetně veřejného zobecňování těchto případů za účelem generální prevence.
Za druhé, revidovat jednotlivé výsledky výzkumu z hlediska významu duševního vlastnictví. Myslím tím vyřazení "měkkých výsledků" z hodnocení pro účely veřejné podpory. Jedná se např. o užitné vzory na technická řešení. Samu "novost" řešení nelze přeceňovat. "Novým" řešením je i řešení "hloupé". Stačí-li u těchto řešení "přesah rámce pouhé odborné dovednosti", tj. jen přesah řemesla, podle všeho sem vůbec nemají patřit. Nakonec ani udělení patentu samo o sobě nemusí být ničím vědecky významným. I patenty se udělují na nové "hlouposti", které nikdo nechce využít. Věcný průzkum Úřadem průmyslového vlastnictví totiž slouží zcela jinému účelu, nežli vědeckému hodnocením výsledků výzkumu.
Revizi též vyžaduje způsob hodnocení výsledků legislativně zaměřeného právovědného výzkumu.