Už aby bylo jaro. Ten únor už leze lidem na rozum. Hlavně to sluníčko aby pád dní svítilo v kuse. Dva měsíce pod mrakem jaksi zatmívají úsudek.
Člověk si koupí noviny a dozví se, že prožívá Jiráskovo "Temno". Proč? Protože, světe div se, některé školy si zvou na přednášky o sexuální výchově zástupce tradičního, konzervativního pohledu na svět. A to je škandál, milé dámy. To se nesmí dopustit.
Tentokrát píše Kamberský
Místní "liberálové" jsou velmi specifická stvoření. Ve své podstatě lidskou svobodu nemají radí, bojí se jí a chtějí prosadit naprosté vítězství jednoho správného pohledu na věc. Na všechny věci. Kdo nejde s nimi, jde proti nim a je třeba ho zničit. Nejen to: místo aby se milovníci svobody snažili stát umenšit a nechali každému z nás maximální volnost, touží naopak po státu co největším a nejmocnějším. Takovém, který silou, penězi a vyhláškami prosadí "správné" chování: v jazyce, v sexu, v restauraci. Člověk se ani nediví, že v poválečném Československu získali komunisté v šestačtyřicátém nejvíc hlasů v dějinách (polo)demokratických voleb na celém světě.
Zpátky ke "skandální" sexuální výchově: Buďme rádi, že alespoň do nějakých škol se dostane menšinový náhled "na věc". Dnešní pre-pubescenti jsou natolik poučeni o všemožných variacích sexuálního obcování, že je v pubertě vůbec nic nepřekvapí. "Puboši" nemusí být ani čtenáři Brava a podobných shitů, ale svodomyslný přístup k sexu sají s první kofolou: v každé reklamě, v každém filmu, v každé druhé knížce – v drtivé většině i při pozorování vlastních rodičů.
Pro dvanáctiletou slečnu existují tři druhy utrpení: nemít kredit na mobilu; nemít připojení na Facebook – a nedostat k Valentýnu dostatek pohlednic. Zhruba v jedenácti začínají slečny řešit problém depilace a "šampónek" se neříká páťákům s nagelovanými vlasy – ale těm kteří si je gelují přesmíru.
Opravdu se netřeba báti, že je dnešní mladá generace izolovaná od sexuálních podnětů a nemá dostatek informačních zdrojů. Ono je to v době o internetu i jaksi technicky nemožné – prudérní rodiče dokáží zablokovat stránky s explicitně sexuálním obsahem, ale nemají šanci zablokovat tisíce dalších nepřímých zdrojů – třeba e-mailovou komunikaci s vrstevníky.
Pobouření nad "náboženskou propagandou" - tedy výukou neodpovídající mainstreamu - by bylo oprávněné, kdyby bylo povinné a státem vyžadované. Jenže nic takového se u nás neděje. (Je to úplně naopak, což tay není úplně košer, ale tuhle story si necháme napříště).
Tradiční (i když fakticky jen padesát let starý) pohled na erotiku a sex je vítaným a doslova chvályhodným zpestřením převládající teorie i praxe. A z toho by se měl svobodymilovný člověk radovat. Ctěnému čtenáři radím: Raději nedomýšlej, proč se někteří neradují...
