Tedy nestačilo to jeho vysokoblahorodí hejtmanu moravskoslezského kraje, hospodinu Jaroslavu Palasovi. Takže dnes vyšla na stránkách Práva jeho vášnivá obžaloba. Obsah je následující:
Samozřejmě, tu a tam se stal nějaký "exces" (tak se dnes říká masovému mordování), ale je nutno ho vnímat v "historickém kontextu" a "proporcích", a nikoliv "klást rovnítko" mezi "vskutku ojedinělé excesy" a předchozí hrůzy a masové zločiny nacistického režimu. (Ve filmu nebylo žádné rovnítko, jen se suše konstatovalo, co se taky – už po válce, prosím – dělo).
Události Bohumila Doležala
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
Je to prý "naprosto nepřijatelné", "podlá manipulace" a "drzá provokace" ze strany ČT, navíc k ní došlo "ve dnech, jež byly svátkem všech, kteří stáli na barikádách, jejich potomků a prostě všech, kteří cítí k odkazu bojovníků proti německého fašismu hluboký respekt a úctu". Tedy stručně řečeno všeho pracujícího lidu, v květnatě vzteklé formulaci, na níž si v Právu zakládali od padesátých do osmdesátých let (jako bych slyšel paní Brožovou-Polednovou). "Někdo tu zkouší, co všechno česká společnost vydrží, jak daleko si může dovolit zajít." A podle jeho vysokoblahorodí "nastal čas říci: tak už dost!".
Pan hejtman má v podobném psaní školení (je absolventem VUML) a zřejmě i praxi (coby dlouholetý člen normalizační KSČ). Nemohu bohužel zamlčet, že nejen z těchto důvodů mně zase připadá jako mimořádně drzá provokace to, co píše on.
Za prvé: podrobným líčením hrůz nacismu a odboje českého lidu nás krmili soudruzi pana Palase od mého dětství pravidelně a zuřivě jako se krmí husy sladovými šiškami předtím, než je zaříznou. Navíc to bylo vyprávění, aspoň pokud jde o odboj, jednostranné a prolhané, protože totálně zamlčovalo jeho nekomunistickou část. Např. jména Balabán, Mašín a Morávek jsem ve škole nikdy neslyšel.
Po převratu se aspoň tohle napravilo, ale když si někdo troufne hovořit o odvrácené stránce věci – vlastně to není přesné, šlo o řádění lidí utržených ze řetězu v době, kdy už bylo po válce a nic nehrozilo, volá jeho vysokoblahorodí: tak dost! Copak tím asi myslí? Zjevně česká veřejnost má dát dotyčným najevo, že "to nevydrží", a že "tak daleko nemohou zajít". Je mi líto, ale to je výzva k tzv. vylikvidování. Jak má vypadat, není jasné: stačí dotyčným zavřít hubu, nebo je třeba pořádně je zmlátit, zavřít je, až zčernají, nebo přímo pověsit?
Vidím to úplně naopak, než pan Palas: někdo, totiž právě on, bývalý člen normalizační KSČ a absolvent VUML, tu zkouší, nakolik je česká veřejnost zblblá, aby dala na jeho návody. Zkouší, co všechno lidé vydrží, jak daleko si on může dovolit zajít ve škrcení svobody projevu. A nastal čas právě jemu říci: tak dost.