Protože právě to Vladimír Mlynář udělal. Samozřejmě to jistě není celý důvod, proč si ho v PPF vyhlédli, nepochybně má nějaké schopnosti bez ohledu na aktuální kontakty. Mlynář navíc může tvrdit, že je něco jako Antischröder – novináři vyhlíželi, co zařídí pro Mosteckou uhelnou, s níž byl spojován, a on nastoupil k firmě, která se od Fischerova kabinetu dočkala spíš ústrků.
O žádnou formu zpětně proplácené mzdy se tedy nejedná.
Vzato případ od případu vypadá skoro každý takový přestup se svými specifickými okolnostmi pochopitelně a nenapadnutelně.
A pravidla o zamezení konfliktu zájmů je prakticky nemožné napsat tak, aby se neobcházela.
Vzato v celku se ale kultura otáčivých dveří podílí jak na ztrátě důvěry občanů v demokratický systém, tak i na jeho faktické nižší funkčnosti. Protože tam, kde se potkávají samí známí, se hůř odmítá.