Je to jednoduché, Francouzům vadí jejich drobná kriminalita i žebrání, proto vyhostit pár z nich nikoho v zemi nepobouří a navíc nám přidá body, že se staráme o blaho země. Tak nejspíš uvažoval francouzský prezident předtím, než nechal zavřít 51 romských táborů. Dalších 250 na své uzavření ještě čeká.
"Romské tábory jsou ohniskem nelegálního obchodu a prostituce," uvedl rezolutně Sarkozy a bylo. Jenže je tu několik ale. Jen malé množství Romů žilo ve Francii přechodně, většina se zde usídlila již před dlouhou dobou, zplodila tu další generaci, jejich děti chodí do francouzských škol.
Opravdu se tito lidé mají vytrhávat ze svého prostředí a posílat do rodných zemí, kde už třeba dávno nemají žádné vazby a zázemí?
Podle francouzských úřadů prý Romové s deportací souhlasili. Včera odletěla do Rumunska jejich první skupinka. Každý z nich dostal příspěvek 300 eur označovaný jako "humanitární pomoc k návratu".
Jenže jak tvrdí jejich advokáti, rozhodnutí opustit Francii většinou dobrovolné nebylo. Protože jak byste se rozhodli, když na jedné straně máte odlet domů plus 300 eur a na straně druhé poslání do zadržovacího tábora, následně také odlet domů, ale žádné peníze vám nedají? Samozřejmě že je lepší ta první možnost.
První se objevila kritika místní francouzské opozice, poté i výtky z Bulharska a Rumunska. Ze strany Francie jde totiž o poněkud nezvyklé kroky v bloku, kde platí volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
Z Bruselu se ale ozvala jen lehoulinká kritika ve smyslu výzvy, aby byla respektována pravidla týkající se volného pohybu osob. A na to pařížská vláda hbitě odpověděla, že všechno, co dělá, odpovídá normám Evropské unie.
"Plně respektujeme pravidla unie a dbáme na to, aby nebyla dotčena svoboda pohybu občanů zemí unie," nechal se slyšet ministr vnitra Brice Hortefeux.
Podle něj unijní předpisy výslovně předpokládají omezení práva na volný pohyb z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví a přesně tím se Francouzi řídí. Prostě když proti sobě stojí stará a velká členská země a na druhé straně dva nováčci, neuděláte nic.
Bulhaři a Rumuni tak mohou protestovat, jak budou chtít, přitom není jasné, jestli je někdo vyslyší.
Rumunštinu bohužel neovládám, nicméně v bulharských novinách se rozhořela okolo tohoto tématu velká a bouřlivá debata. "Vše je připraveno k nejmasovější oficiální deportaci v Evropě po druhé světové válce," napsal v listu Sega komentátor Svetoslav Terziev.
Podle něj totiž nepůjde jen o přesun stovek, ale nakonec to budou tisícovky lidí. Bulhaři se pozastavují zejména nad tím, co je to za absurdní nápad přesouvat takto lidi v rámci Evropské unie. Navíc když ani Bukurešť ani Sofia nemají páky na to, aby deportované Romy v zemi udrželi.
Nemohou jim totiž zabránit v tom, aby se po Evropě svobodně pohybovali, ledaže by byl v obou zemích znovu nastolen komunismus. Podle Ilony Tomovové, specialistky na romskou problematiku z Bulharské akademie věd, Francie, země symbolizující demokracii, nyní dává ostatním špatný příklad. Jde totiž o jasnou "stigmatizaci Romů".
A na závěr je tu ještě jedna důležitá věc, když Bulharsko a Rumunsko nemohou své občany v zemi držet, znamená to, že se Romové mohou v klidu do Francie vrátit, což nejspíš většina z nich udělá. A klidně i několikrát.
Máme jejich biometrické údaje, do státu je tak už nepustíme, brání se Francouzi. Jak ale toto jejich tvrzení bude fungovat v praxi? Takže nesmyslné deportace na náklady daňových poplatníků budou neustále pokračovat. Nebylo by tedy lepší namísto populistických akcí bavit se celkově o vyřešení problémů Romů v unii?
