Zdaleka nejde jen o miliardové zakázky a dohled nad státními firmami. Velký politický kapitál se dá šikovně získat i bez investované koruny. Stačí mít jasno, které společenské skupiny chci získat. A pak jim při sestavování rozpočtu přilepšit částkou, která je pro ně podstatná, ale v bilionovém rozpočtu nedráždí, takže si jí ostatní ministři ani nevšimnou. A i kdyby si náhodou všimli, a ministr financí ji pod tlakem musel škrtnout, už zůstane dobrákem, který pro vyvolené udělal vše, co bylo v jeho silách. Pardon, pánové, fakt jsem se za vás bil až do konce, bude vždy vypadat věrohodně.
Dobře znějící argumenty si profesionál formátu Miroslava Kalouska najde bez větší námahy.
Podpora základního výzkumu, která ministrovi leží na srdci, a proto přesouvá stovky milionů na Akademii věd, je přece vysokou společenskou hodnotou. Stejně jako jí byla podpora venkova, na kterou Kalousek rád přispíval, když seděl v předchozí vládě. Chytré transfery vybraným cílovým skupinám se dají šikovně provozovat na všech ministerstvech. V porovnání s prostorem, který k tomu skýtají finance, je to ale, jako když srovnáváme garsonku s palácem.
