Koalice se totiž zatím dohodla jen na hrubých obrysech reformy, ale chleba se bude lámat až ve chvíli, kdy se začnou řešit detaily. Tím hlavním bude otázka maximálních poplatků za správu peněz. Pro laiky možná není nějaká desetinka procenta nákladů významná, ale třeba v horizontu třiceti let znamená rozdíly v řádu desetitisíců korun.
Čtěte také |
Vzhledem k tomu, že se vláda rozhodla opakovat chybu, kterou udělala se stavebním spořením, a místo definice důchodového produktu bude vytvářet nové instituce, budou poplatky výrazně vyšší, než by být musely. Kdyby se vláda rozhodla pouze definovat, jaké parametry musí penzijní spoření splňovat, mohly by si ho do portfolia zařadit banky, investiční společnosti i pojišťovny (a byl by to dobrý důvod pro reformu dnešních penzijních fondů). Místo toho budou vznikat nové instituce se svými systémy, manažery a centrálami - a také s výrazně vyššími náklady na provoz.
Nepravda základem reformy
Za největší chybu ale považuji to, že financování reformy je postaveno na lži, navíc příliš průhledné a jednoduše odhalitelné. Vláda totiž tvrdí, že kvůli výpadku příjmů z průběžného systému financování penzí musí zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH). Neptejte se ale, na základě jakých propočtů a s jakým podílem přechodu lidí do nového systému počítá.
Čtěte také |
Taková kalkulace totiž vůbec není podstatná. Podle odhadů by mohl výpadek v systému při přechodu velké části mladých lidí činit zhruba 20 miliard korun ročně, zvýšením DPH ale vláda získá přibližně 57 miliard. Zhruba šest miliard stát použije na vyšší daňové slevy na dítě, aby mladým rodinám kompenzoval vyšší DPH, něco určitě spolkne i valorizace důchodů, které vláda jistě neodolá.
Čtěte také |
Pořád ale zbudou desítky miliard korun ročně a bylo by dobré vědět, na co je vláda použije. Nemluvě o tom, že DPH by měla vzrůst už od ledna 2012, ale důchodové změny budou startovat až o rok později, takže vláda dostane příští rok pěkný balík navíc.
Bárta vs. Jacques
Už jen jako perlička, smutně ilustrující poměry v české kotlině, působí seznam zboží, na které se zvýšení daně nebude vztahovat. Například Vít Bárta seznam obhajoval tím, že vybrané potraviny jsou základem pro dobré zdraví a že právě dobré zdraví lidem umožní déle si užívat stáří i penzí. Mohl by se někdo pana ministra zeptat, proč je podle něj zdravější bílý chleba než tmavá houska, mléko než jogurty nebo zelenina než ovoce. I když raději se neptejme. Mohli bychom se dočkat ještě zábavnější odpovědi, než když Kateřina Jacques vysvětlovala pojem biomasa.
