O povaze svého koaličního partnera měl jasno už delší dobu. Možná váhal proto, že se bál toho, co jeho rozhodná slova nezmění: omezení koaličního půdorysu platí dál. Poštěstí-li se vám předsedat vládě s největší sněmovní většinou za celé trvání samostatného Česka, chvíli trvá, než si připustíte, že ta většina nestojí za nic.
Nejen ministr Bárta, ale i Dobeš (manažer ABL) a John (protože VV/ABL nemají mít vnitro) jsou nepřijatelní. Na druhé straně ovšem zdůraznil, že koaliční dohoda platí dál. Co jiného to je než vzkaz každému jednotlivému poslanci Věcí veřejných, že jejich hlas pro vládu je nadále vítaný.
Tím jsme se sice nijak neposunuli od předvčerejší situace, ovšem pro lidi činící první skutečně samostatné vážné politické rozhodnutí v kariéře může být čas důležitý. Rovněž trvá riziko toho, jak se zařídí ministr Kalousek, kterému šla spolupráce s Bártou nepochybně líp. Takže je to stále hra o čas. Nečas ale ukázal, že je ochoten zvýšit tlak a víc riskovat.