Dělají si z toho něco politici, soudci, žalobci v Minsku? Nikoliv. Za účast na demonstracích proti Lukašenkovi dostali včera vysoký trest další dva bývalí prezidentští kandidáti. Je tedy potřeba zvýšit tlak a mluví se proto i o možných hospodářských sankcích.
I šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg tento nápad ale neschvaluje, protože takové sankce by zasáhly i obyčejné obyvatele Běloruska. Takže se to musí ještě pořádně promyslet a prosadit spíše nějaký "cílený tlak" třeba na určité společnosti vlastněné běloruským státem. A pak je tu ještě další nápad (se kterým přišli někteří europoslanci) - bojkotovat mistrovství světa v hokeji, které se má v Bělorusku konat v roce 2014. Jenže opět - ne všichni s tím souhlasí a říkají, že by se neměla míchat politika se sportem.
Jak uvedl pro LN šéf české diplomacie "byl by to trest pro Lukašenka" (je obrovským hokejovým fanouškem a často tento sport i sám hraje). " Ale vadilo by to i obyčejným lidem, protože si dokážeme představit, jak bychom to nesli například my," řekl Karel Schwarzenberg. Nicméně nebránil by se tomu. Jak ale dodal, nejsou to ministři zahraničí EU ani Evropská komise či šéfka unijní diplomacie, kdo o tom rozhoduje - verdikt by musel přijít z hokejové federace. A tam prý na nedávné schůzce žádná z 69 národních delegací tento nápad "nevytáhla".
Největší událostí tohoto týdne, měsíce a možná i roku (kdyby nebyl dopaden Usáma bin Ládin) je zadržení bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiće. (u nás v zahraničním oddělení si říkáme, že letošní rok je opravdu neuvěřitelně plný na události, je teprve květen a už se stalo tolik "velkých" věcí - povstání a revoluce v Tunisku a Egyptě, válka v Libyi, nepokoje v dalších zemích jako jsou Sýrie či Jemen, zemětřesení v Japonsku, jaderná katastrofa ve Fukušimě, zabití Usámy bin Ládina a teď dopadení "bosenského řezníka".
To bude muset mít naše každoroční ročenka vycházející v prosinci se souhrnem událostí za uplynulý rok nejméně dvojnásobnou velikost :-) Nicméně zpět k Mladićovi. Je to opravdu neuvěřitelný úspěch, že se tohle podařilo. Abych pravdu řekla, ani sem si už nemyslela, že se to stane. Malou naději, že spravedlnost existuje, jsem měla v roce 2008, kdy byl dopaden Radovan Karadžić. O Mladičovi se ale říkalo, že má kolem sebe množství lidí zejména z armády, kteří ho chrání, takže dostat se k němu nebude jednoduché.
A přesto díky anonymnímu udání se to povedlo (na jednu stranu není se čemu divit, odměna 10 milionů eur mohla být pro někoho určitě lákavá, na druhou stranu ale pro mnoho Srbů byl Mladić stále hrdina, takže by ho určitě neudali). Takže teď ještě ho vydat do Haagu, to je srbský úkol, a u tribunálu ho rychle a spravedlivě odsoudit (ne vždy se to totiž u některých vězněných lidí podařilo) . O Mladićovi jsem ale tolik mluvit nechtěla, chtěla bych zmínit spíše jinou věc týkající se Srbska.
Právě dnes se koná ve Varšavě večeře, které se bude účastnit americký prezident Barack Obama spolu s prezidenty zemí střední a jihovýchodní Evropy. Bude tak mezi nimi i Václav Klaus. A zítra se pak bude konat každoroční summit hlav těchto států. Jenže Poláci pozvali i novou kosovskou prezidentku Atifete Jahjagovou. (Netřeba snad připomínat, že Srbové dosud neuznali vyhlášení nezávislosti Kosova a velmi těžce to nesou).
A reakce Bělehradu? Srbský prezident Boris Tadić se akce na protest nezúčastní . Jenže jak si tím pomůže? Už se objevují kritické hlasy, že nijak. A já musím souhlasit. Kdyby do Varšavy jel, může si osobně vyslechnout pochvalu z úst amerického prezidenta za dopadení Mladiće, což by vypadalo dobře. Navíc by mohl ve Varšavě propagovat i jejich, srbský pohled na celou věc s Kosovem, takhle budou státníci slyšet jen názor druhé strany. Takže promarněná šance.
