Toto téma není zas tak důležité, ale jejich debata se zdá být nyní aktuální až příliš. "Ale ministerstvo zahraničí je snad proevropské?" ptá se ministr. "Zamini je tak proevropské, až je antievropské," říká na to Humphrey a podotýká, že cílem Londýna je hlavně "stvořit rozdělenou Evropu".
"Když chceme ten spolek rozložit, tak musíme být uvnitř. Poštvat Němce proti Francouzům, Francouze proti Italům, Italy proti Holanďanům," dodává tajemník. "Tak proč podporujeme zvyšování počtu členů?" ptá se ministr. "Přece z téhož důvodu. To máte v podstatě jako OSN, čím více členů, tím více sporů to může vyvolat," vysvětluje Humphrey.
Jaká je situace dnes těsně před začátkem klíčového summitu Evropské unie v Bruselu? Na programu jsou tři hlavní témata – záchrana Řecka, možné znovuzavedení hraničních kontrol uvnitř Schengenu a také ukončení přístupových rozhovorů s Chorvatskem. A právě pokud jde o první dvě otázky, Evropská unie je hluboce rozdělená a Londýn k tomu tak trochu přispívá. Takže - Řekové budou potřebovat druhý záchranný balík v hodnotě přes 100 miliard eur. Odkud se vezme?
Podle některých návrhů by měl být použit nejen záchranný mechanismus eurozóny, ale i celé Evropské unie, což by znamenalo, že by se na záchraně podílely všechny státy sedmadvacítky. Češi se už nechali slyšet, že jsou vůči takovému řešení zdrženliví. A britský premiér David Cameron rovnou prohlásil, že se na záchraně Řecka takto podílet nechtějí a právě s tímto postojem jede na bruselský summit a hodlá ho tam prý "tvrdě prosazovat".
Podobně vyostřená debata se nejspíš bude týkat i Schengenu. Italové si nevědí rady s přílivem uprchlíků ze severní Afriky, kteří zaplavili zejména ostrov Lampedusa. Aby "se jich zbavili" a posunuli je dál, udělili jim schengenská víza, takže velké množství imigrantů se začalo přesouvat do vedlejší Francie – i vzhledem k tomu, že tam často mají své příbuzné. A Paříž začala zuřit a žádá dočasné obnovení kontrol na hranicích.
Dánsko už oznámilo, že ke kontrolám opět přistoupí a ani Němcům by to nevadilo, množství zemí je ale rezolutně proti a mají podobný názor jako Češi – posilovat kontrolu na vnějších hranicích Schengenského prostoru, nikoli uvnitř. Možnost volně cestovat je přece jednou z důležitých vymožeností EU, nebo ne?
I když se s Brity těžko můžeme srovnávat, na řadu otázek zastávají Češi, tedy česká vláda, podobný názor jako britský kabinet. I proto své pozice před summitem dnes ladili britský premiér David Cameron, který přijel do Prahy a setkal se jak se svým protějškem Petrem Nečasem, tak s prezidentem Václavem Klausem.
A na tiskové konferenci Nečas-Cameron samozřejmě došlo na vzájemné přikyvování a poplácávání po ramenou. Uvidíme, jak to bude vypadat v Bruselu, až budou oba státníci čelit silné opozici vedené zejména německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Britsko-české vztahy plus ještě spolu s polskými posiluje i frakce konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu.
Její dva členové, konkrétně Poláci, se ale nyní moc nevyznamenali. Na konferenci do europarlamentu si totiž přivezli polského xenofobního kněze Tadeusze Rydzyka, který je známý svými homofobními a antisemitskými výroky v rozhlasové stanici Rádio Maryja. Možná by se o tom nikdo nedozvěděl, ale v Polsku se blíží volby, takže i předvolební kampaň nabírá na intenzitě a někdo z jiného polského tábora tuto informaci chytře "prásknul" britskému listu The Guardian, takže z toho vznikla takzvaně kauza. Jak uvedl místopředseda ECR Timothy Kirkhope, o pozvání Rydzyka nevěděl, stejně tak ani šéf frakce Jan Zahradil.
Podle Zahradila ale polský kněz přijel do europarlamentu jako soukromá osoba, neseděl na dané konferenci v žádném panelu ani neudělal žádnou ostudu. "To zas jim nemůžu cenzurovat, koho si přivezou. To, že si o něm myslím své, je pak věc jiná. Já bych se s ním nesetkal," prohlásil na dotaz LN europoslanec. Poláci jsou každopádně plní překvapení, takže se máme na co těšit. I vzhledem k tomu, že už za pár dní začíná i polské předsednictví Evropské unie.