Náklady na práci a většinou i energii jsou menší než na západ od nás, a přesto prodávají své zboží neřestně draho. Jen zařizovat si mobilního operátora či bankovní účet v zahraničí není moc pohodlné. Zatím.
Naši líní a předražení operátoři se sice mohou utěšovat pomyšlením, že jejich postavení momentálně nikdo neohrožuje. Též mohou spokojeně oceňovat nechuť zákazníků měnit často operátory. Vzpomenout by si ale měli na devadesátá léta, kdy v Česku kralovaly pevné linky – jejich instalace byla nedostatkovým zbožím, služby otřesné.
Jakmile se objevili mobilní operátoři, zákazníci se otočili k pevným linkám bleskurychle zády, a to přesto, že přenosné aparáty ani volání nebyly z nejlevnějších. Mobilní operátoři se mohli chlubit tím, jak ČR míří na špici tabulek registrujících poměr mobilních telefonů k počtu obyvatel.
Nakolik to bylo touhou po technologických novinkách a nakolik frustrací z beznadějného čekání na obyčejnou telefonní linku? Nevíme. Jakmile se však naskytne možnost jednoduše si zajistit služby, jež v tuzemsku stojí i násobky toho, co za čárou, uvidíme, kdo dopadne jako SPT Telecom neblahé paměti.