Bylo by zřejmě načase pro některé akvizice českého státu zavést pandurový index – veličinu, jíž vynásobíme tržní cenu, abychom došli k ceně, již byl ochoten stát zaplatit.
Konkrétní hodnota pandurového indexu se samozřejmě obchod od obchodu liší – u transportérů to bylo číslo čtyři, u letadel CASA nebo třeba nedávno pořizovaných laptopů pro úředníky ministerstva školství číslo dvě –, nikdy to ale nejsou desetiny, nýbrž jednotky násobku.
Vzniká potom předražení rozsahu, který ani při nejlepší vůli nelze vysvětlit jako neúmyslnou chybu. Chytří zloději, protože se chtějí obohacovat dlouho, přikrádají nenápadně a jejich výsledné bohatství se skládá z řady drobných transakcí. Pandurské indexy jsou ovšem důkazem buď novoruské potřeby mít všechno hned, pocitu beztrestnosti – nebo obojího. Ministerstvo obrany od tohoto týdne uplatňuje proti Omnipolu, dodavateli letadel, penále.
To je správný krok, nicméně na zranění české pravice to asi bude jen slabá náplast. Tady totiž na rozdíl od pandurů není, kdo by se s ní o tu do nebe volající hanbu podělil.
KAISER: Pandurový index
Nákupy transportérů Pandur a letadel CASA vykazují neuvěřitelné podobnosti. Oba byly schváleny bez výběrového řízení, vládami v demisi (ten první Paroubkovou, druhý Topolánkovou). A jak se teď ukazuje, v obou případech nakoupila Česká republika srovnatelné zboží násobně dráž než Portugalsko.
