Věci veřejné sice před volbami neslibovaly, že budou dosazovat na ministerstva dobré národovce s vazbami na Hrad, ale taky neříkaly, že nebudou. Zkoušet, čím by zaujaly a na koho by se nalepily, je jejich jediný politický styl a ten plodí kauzy Bátora.
Po Miroslavu Kalouskovi sice nezůstane mnoho státnických výkonů, ale zato pěkných pár zářezů na pažbě – zničit lidi iritující ho svou hloupostí, to on umí a na tom si zakládá. Dostal Grosse, dostal Čunka a Bátoru taky dostane. I kdyby kvůli tomu pronášel taková moudra, jako že kdokoli mluví o rasách, je rasista (i v Listině základních práv a svobod se mluví o rasách). Takže pak se velmi významně odchází z vlády a premiér a ministři se významně scházejí a významně sdělují, koho by oni na místě někoho jiného vyhodili a komu by se na jeho místě omluvili a za koho. Tak aby to nevedlo k žádnému rozuzlení, ale pokud možno se v tom ještě hodně dlouho šlapalo.
A aby bylo jasné, že jde o metodu, vláda zároveň včera na odsouzení prezidenta NKÚ reagovala oznámením, že nebude projednávat jeho zprávy. Dosavadní chování prezidenta Dohnala napovídá, že tuto výzvu k nicnedělání rád přijme. Diví se ještě někdo, proč se tato vláda těší tak malé důvěře?
