O výmysl libý těm, kdož ho používají, a zcela lhostejný většině, která jej nemá. Devět set tisíc lidí získává výhodičku, několik firem vydělává na umělém byznysu. Proč? Stravenky, toť metafora poválečné Evropy. Vedeni ušlechtilými úmysly zavádíme bonusy a dávky, z nichž se za pár let stává nárok, jejž nelze odejmout.
Rozumné odpisy z daní jsou přitom jen tři: prvním je péče o mladé, staré či nemohoucí v rodině; druhým jsou dary na dobročinné účely; jako třetí lze dnes snad ještě přijmout investice do vzdělání. Vše navíc je zbytečné.
Jenže my krom této trojice zvýhodňujeme spoustu věcí, včetně investic do bydlení. Proč? Nevíme, že podporou vlastního bydlení pro každého začala největší krize posledních 90 let? Navíc: hypotéku si nikdo chudý nevezme, fakticky tak pomáháme bohatým na úkor chudých, majitelům na úkor nájemníků.
O hypotéky, v nichž státní pokladna přichází o mnohem vyšší peníze než u stravenek, se však politická bitka nevede. Nevede se ani o zdanění a důchody živnostníků, ani o pračky peněz skryté pod názvem "charita". Hlavním tématem jsou stravenky.
A ještě budou. Čekají nás tři čtení ve sněmovně. Vít Bárta si nenechá ujít šanci být vidět a Kalouskovi zatopit.
