Doufají ale, že vše bude uzavřeno na pondělní schůzce ministrů zahraničí EU. O co konkrétně jde? Žádná ropa z Iránu a zmrazení prostředků íránské centrální banky. Přesně to by mělo být odsouhlaseno. Jenže zástupci jednotlivých zemí se neshodují v tom, jak by to mělo probíhat. Dánové, kteří nyní Unii předsedají, navrhovali, aby embargo začalo platit 1. července. Jenže některým zemím, které jsou závislé na dovozu ropy z Íránu (zejména Řecko, Itálie a Španělsko), to přijde příliš šibeniční termín. Prý potřebují více času na hledání jiných než íránských zdrojů ropy.
Vše se stále točí kolem sporného íránského jaderného programu. Podle poslední zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii je téměř jisté, že Írán usiluje o získání jaderné zbraně. I proto rozšířili na konci prosince proti Íránu sankce Američané a teď se chce přidat i Evropa.
Jenže Írán si to nechce nechat líbit, a tak už několikrát pohrozil, že v případě uvalení sankcí na export ropy uzavře strategický Hormuzský průliv. Ten je branou do Perského zálivu a je jím dopravováno 40 procent světové ropy. Nám tady z Evropy vzdálené tisíce kilometrů se to může zdát jako pouhé řinčení zbraní, blafování, machrování a ukazování světu: Podívejte, jak jsme mocní. Ale ono to je tentokrát možná doopravdy vážnější, než se zdá.
Průliv je důležitý nejen pro dopravu ropy, ale i všeho ostatního zboží do zemí v Perském zálivu, jako jsou třeba Kuvajt či Katar. A jakékoli prohlášení je znát a odrazí se v praxi. Podobně jako je to s krizí v eurozóně. Němci řeknou, že se jim něco nelíbí a hned se to odrazí na trzích. Tady Íránci něco prohlásí a hned se to odrazí třeba na ceně pojištění zboží, které Perským zálivem proplouvá. Takže zatímco odsud to vypadá jako další neškodné bububu, lidé žijící v okolí Hormuzského průlivu to pociťují na vlastní kůži. A to se vlastně ještě nic neděje.
Jakmile by Íránci vyplnili své hrozby, Američané už dříve slíbili, že to tak nenechají a jen tak mimochodem se v okolí průlivu pohybuje dost jejich vojenských lodí. A netřeba domýšlet, na kolik by se v tomto případě vyšplhal barel ropy. Ale budou se Spojené státy do něčeho pouštět? A jak zareaguje Izrael? To všechno jsou nevyzpytatelné otázky. To všechno je však zároveň potřeba mít na mysli, když rozhodujete o embargu na íránskou ropu. Můžeme jen doufat, že se to nakonec vyřeší smírně... i když zase na druhou stranu, těžko říct, kam dosud vedla pouhá jednání s Íránem o jeho jaderném programu. Tedy vlastně, dá se to říct: Nikam. Takže sankce se zdají být možná poněkud účinnější...
