Zato se na jedné křižovatce dívají sobě navzájem do krámů čtyři lahůdkáři. Nebo v jedné řadě domů na vás zavoní pět uzenářů po sobě. Načež následuje série tří obchodů s lustry, lampami a veškerými osvětlovacími tělesy. Potom přijde celý shluk obchodů s konfekcí, prádlem a galanterními potřebami, vystřídaný třemi drogériemi najednou. Zkrátka shledáte, že se s jakousi pravidelností stejné obchody nahloučí do blízkého sousedství. Je v tom snad nějaká kletba nebo tajemný zákon: budete jeden druhému sedět na krku, abyste si konkurovali. Nebo je to atavický pud ještě ze středověku, kdy v Celetné ulici seděli samí pekaři a v Platnéřské ulici samí výrobci krunýřů, mečů a jiného válečného zboží. Prostě obchody a podniky mají záhadnou náklonnost se místně sdružovat, tak jako na Příkopech banky nebo v londýnské Fleet-Street noviny. Například v jedné žižkovské uličce jsem našel tři věštkyně, a v jiné ulici, do které by to člověk ani neřekl, v pěti domech sedm doktorů. Asi to má nějaké hlubší příčiny, ale ty se dosud nepodařilo uspokojivě prozkoumat.
Nebo si všimněte, že jedna strana ulice zpravidla mívá nápadně větší a okázalejší krámy než druhá; obyčejně je to proto, že na té mrtvější straně trčí jedna úřední nebo školní budova, ve které nejsou žádné krámy. Obchod má zřejmě zálibu řadit se do nepřetržité zářící fronty; přerušte něčím ten řetěz krámů, a celá strana ulice jaksi obchodně ochrne. Ještě se v ní udrží řezník, trafika, niťařství nebo malý papírník, tedy krámy, u jejichž etaláží se lidé nezastavují.
Dále skoro každá ulice má své obchodní optimum na svém začátku nebo konci; tam se nakupí ty největší obchodní podniky, kdežto v jejím středu agonizuje několik spíš starosvětských krámků. Dělá to dojem, jako by se ta ulice po prvním rozběhu jaksi unavila a nemohla se už nikdy sebrat k velkorysejšímu rozmachu.
Jiný pravidelný úkaz je, že obchodně mrtvá bývá fronta domů, před kterou se otevírá volný a širý prostor, například náměstí nebo park. Zdá se, že se v otevřeném prostoru obchodu nějak nedaří, jako by tam na něj příliš táhlo nebo co. Obchod potřebuje uzavřené a trochu stísněné polohy. Prospívá nejlíp v ovzduší přehoustlém a málo větraném. Nebují na slunci a vzduchu; libuje si v hustých a úzkých ulicích. Botanicky řečeno, má typický charakter podrostu.
Celkem se nezdá, že by obchody vznikaly a usazovaly se podle zákona potřeby a nabídky. Přírodní zákony, jež řídí jejich vznik, jsou daleko tajemnější a složitější.
Lidové noviny 20. 2. 1938